Pátek 19. července 2024, svátek má Čeněk
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Řada Ukrajinců se doma ukrývá. Bojí se, že bez řádného výcviku zbytečně umřou

Členové ukrajinských bezpečnostních složek v Kyjevě kontrolují doklady místnímu muži. (25. dubna 2024) foto: Profimedia.cz

Na Ukrajině žije mnoho mužů ve skrytu ze strachu, že je odvedou do armády k obraně země proti ruské invazi. S několika z nich hovořil americký deník The New York Times (NYT). Muži si nechávají doručovat jídlo, pracují z domova a ve skupinách na sociálních sítích, které mají desítky tisíc členů, sledují pohyb odvodových důstojníků.
  18:43aktualizováno  19:12

Pětačtyřicetiletý Vladyslav tráví většinu dní ve svém bytě. Nejdřív přestal chodit do centra metropole, pak přestal chodit i do posilovny v sousedství. Z oken často dalekohledem vyhlíží na ulici, kde u vstupu do metra důstojníci zastavují kolemjdoucí muže a kontrolují, zda v souladu s novým zákonem aktualizovali své údaje na vládním webu.

Jde o první krok před možným povoláním do armády, popisuje NYT, jenž mluvil s tuctem Ukrajinců, kteří se skrývají před kontrolami vojáků. „Jsou teď všude. Snažím se vyhnout tomu, že mě chytí, ale nejsem si jistý, že je to možné,“ vypráví Vladyslav.

„Bojím se, že nedostanu dostatečný výcvik, přesunou mě blíž k frontě a zemřu nesmyslně,“ popsal osmadvacetiletý webdesignér Mykyta ze Lvova. Jeho strach sdílí někteří vojenští analytici, kteří uvádí, že ukrajinským jednotkám často chybí potřebný výcvik.

Jack Watling, expert na vojenství z britského Royal United Services Institute, uvedl, že většina ukrajinských branců „může být ráda“ za pětitýdenní výcvik. Naproti tomu například britská pěchota za druhé světové války dostala výcvik 22 týdnů.

Plukovník Volodymyr Novosiadlyj, který má na starosti odvody v Kyjevě, říká, že výcvik trvá nejméně měsíc a že se armáda snaží k lidem přistupovat férově a s empatií. Dodal však, že „každý občan by měl pochopit, že je třeba plnit své povinnosti“ v obraně země.

K ukrajinské armádě se mnoho lidí přidalo z pocitu občanské povinnosti a od schválení nového mobilizačního zákona v dubnu své údaje podle ministerstva obrany aktualizovalo 1,6 milionu mužů. A kyjevský sociolog Tymofij Brik říká, že se ukazuje, že ochota bránit vlast zůstává mezi Ukrajinci pořád zhruba stejná – kolem jedné třetiny národa vyjadřuje ochotu zapojit se do služby.

Pohřeb vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů Mykoly Kochanivského v Kyjevě (16. července 2024)

Po většinu války, která nyní trvá už více než dva a čtvrt roku, spoléhala ukrajinská armáda na desítky tisíc dobrovolníků. Po relativně neúspěšné ukrajinské protiofenzivě na konci minulého léta však začala být evidentní nutnost mít více obránců.

„Vzhledem k aktuální intenzitě bojů armáda nemůže válčit bez pravidelného doplňování mužů. Popírání reality je nepřijatelné a jednoduše hloupé,“ míní pětadvacetiletý Mykyta, který se na rozdíl od ostatních respondentů odvést nechal.

Novosiadlyj americkému deníku sdělil, že odvodoví důstojníci, kteří jsou často válečnými veterány, mají těžkou práci kvůli nenávisti, které čelí v ulicích. „Mobilizují lidi ne proto, že se jim to líbí, ale protože jsou si vědomi urgentní potřeby doplnit jednotky,“ poznamenal plukovník. Devětadvacetiletý důstojník Vitalij Bondareko například popisuje, že ve Lvově se před ním muži dávají na úprk. „Vidí nás a začnou utíkat,“ říká.

Oleksandr, dvaatřicetiletý datový analytik z Kyjeva, popsal, že strach začal cítit minulé léto, když viděl důstojníky, jak se zmocnili muže nedaleko jeho bydliště. „Popadli ho za ramena a vzali do auta,“ popsal. Oleksandr je členem jedné ze skupin na sítích, kde se lidé vzájemně informují o pohybu odvodových důstojníků, konkrétně ta jeho má přes 200 tisíc členů.

Někteří začali po městě jezdit pouze taxíkem, jiní spoléhají na kurýry nebo známé, kteří jim nosí jídlo až domů. Vymýšlejí trasy, kudy jít do práce. „Ale po dvou týdnech už byly všechny trasy, kterými bych mohl jít, nebezpečné,“ dodává Oleksandr, který už nyní pracuje téměř výhradně z domova.

Osmadvacetiletý Andrij ze Lvova popisuje, že jeho „paranoia“ došla už tak daleko, že si na cesty ven z bytu nasazuje náramek s nouzovým tlačítkem, které jeho rodině pošle jeho aktuální polohu. A na příbuzných pak bude, aby mu pomohli dostat se z odvodového centra zase zpět domů.

Vladyslav, Mykyta i Oleksandr uvedli, že armádě přispěli finančně a zcela nevylučují, že by se do ní přidali. Mají prý však pocit, že mobilizační proces nedostatečně zohledňuje schopnosti člověka a prostě ho pošle na pravděpodobnou smrt.

Autoři: ,

Rozdáváme Bi-Oil ZDARMA
Rozdáváme Bi-Oil ZDARMA

Maminky, pojďme si po sérii dětského testování dopřát také něco pro sebe. Ať už vás trápí strie, jizvy, dehydrovaná pokožka, pigmentové skvrny nebo...