Nárazníková zóna by zahrnovala rozsáhlou demilitarizovanou oblast na území Ukrajiny, jejíž hranice zatím nejsou vymezeny. Spojené státy by na zónu dohlížely mimo jiné vzhledem ke svým technologickým schopnostem. Do monitorování by nasadily drony, satelity a další zpravodajské prostředky. Zapojily by se i další země, se kterými by USA dohled koordinovaly.
Nejméně jedna země, která není členem Severoatlantické aliance, by mohla na zabezpečení nárazníkové zóny poskytnout své vojáky. Podle zdrojů obeznámených s plánem by se mohlo jednat například o Saúdskou Arábii či dokonce Bangladéš, uvedl web NBC News. Na Ukrajině podle těchto zdrojů nebudou nasazeny američtí vojáci.
Jelikož by ruský prezident Vladimir Putin musel souhlasit s jakýmkoliv plánem na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a zapojení NATO vnímá jako problematické, tvůrci plánu se chtějí vyvarovat nasazení sil zemí Aliance, uvedly zdroje NBC News.
Místo toho by část bezpečnostních záruk poskytly země, které nejsou členy NATO. Ukrajina by rovněž s jednotlivými spojenci uzavřela bilaterální dohody, které by Kyjevu poskytly bezpečnostní záruky bez nutnosti spustit článek 5 smlouvy o Severoatlantické alianci o kolektivní obraně, jenž považuje útok na jednoho člena obranného uskupení za útok proti všem.
Plán vznikl po setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem na Aljašce v polovině srpna. Summit měl vést k dalším rozhovorům včetně přímých jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským vůdcem, avšak pokrok směrem k mírové dohodě od té doby vázne. Spojenci Ukrajiny přesto pracují na možných bezpečnostních zárukách, které jsou vnímány jako klíčové pro dosažení míru.
