„Zdravotníci jsou zvlášť zranitelní. Neschovávají se za pancířem. Při evakuaci v terénu nemyslí na nikoho jiného než na zraněné. Rusové to vědí a cíleně je loví,“ řekl listu The Washington Post (WP) podplukovník Jurij Palamarčuk, šéf chirurgického oddělení podzemní nemocnice.
Tu ukrajinská armáda postavila loni na podzim s pomocí darů poté, co Rusové zasáhli několik zařízení v okolí.
„Kdybychom od začátku předpokládali, že Rusko nebude bojovat podle pravidel, možná bychom polní nemocnice stavěli jinak. Tehdy jsme používali zařízení ve stylu NATO – modulární, viditelné. Byly snadným cílem,“ uvedl zdejší velitel Oleksij, jenž si nepřál uvést své příjmení.
Konstrukci tvoří kombinace dřevěných kůlů a kovových sloupů zapuštěných do země. Záměrně tu není nic z betonu, jenž by přitahoval pozornost dronů.
Chirurgové, anesteziologové, sálové sestry a další personál pracuje šest metrů pod zemí v šesti ocelových bunkrech vybavených ventilací, přívodem vody a alternativními zdroji energie. Podle Rádia Svobodná Evropa zdravotníci už zachránili životy více než tisícovce Ukrajinců.
Nemocnice už čelila několika výbuchům ve vzdálenosti 10 až 20 metrů. „Cítili jsme nárazovou vlnu – dveře se zkřivily, podlaha se prohnula, ale pracovali jsme dál,“ popsal Oleksij. Škody v okolí jsou velké. „V květnu spadlo v okolí šest bomb. Všechno kolem je zničené, ale nemocnice přežila,“ dodal s tím, že Rusové zřejmě tuší, že na místě něco je.
Přímý zásah by nemocnice zřejmě nepřežila
V nemocnici se nachází dvojice operačních sálů a pooperační zóna. Nemocnice dokáže pojmout stovku vojáků a zdravotníci mohou provádět až čtyři operace současně. Není tu lůžkové oddělení, protože pacienti nezůstávají dlouho – jakmile jsou stabilizovaní, převezou je dál.
„Resuscitujeme, operujeme, stabilizujeme, ale nehospitalizujeme. Žádné přenocování. Pacienta probudíte – a pošlete ho ven,“ řekl Oleksij.
Nemocnice vydrží hodně, není ale nedobytná. „Dělostřelectvo, šrapnely, blízké zásahy – to zvládneme. Ale nemůžeme odolat přímému zásahu, například střelou KAB s 500kilogramovou hlavicí,“ uvedl Oleksij.
Jedním z těch, kterým tu lékaři pomohli, je Andrij Dmytruk, jenž přežil útok ruského dronu. Když na frontě dostal rozkaz k ústupu, utekl se schovat do domu. Jeho zdmi ale obratem otřásl výbuch a místnost zaplnil kouř. „Nemohl jsem dýchat,“ popsal s tím, že si navlhčil šátek vodou z láhve, uvázal si ho přes ústa a v troskách dvě hodiny čekal, až drony odletí.
„Velitelská centra jsou už dlouho pod zemí – s generátory, komunikací, ochranou. Když to funguje pro řízení boje, proč ne pro záchranu životů? A ukázalo se, že to jde,“ konstatoval Oleksij. Doufá, že ukrajinská vláda postaví podobná zařízení i na dalších místech v zemi.
Podzemní zařízení je ale finančně velmi nákladné a jeho výstavba žádá speciální bezpečnostní opatření na ochranu před odhalením.