Úterý 28. června 2022, svátek má Lubomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Ukrajina má status kandidátské země EU. Čekala přes 30 let, poděkoval Zelenskyj

Lidé drží vlajky EU a Ukrajiny během shromáždění v Bruselu. (23. června 2022) foto: ČTK

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek na summitu udělili Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země. Oznámil to šéf Evropské rady Charles Michel. Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí.
  20:48aktualizováno  21:37

„Vítám rozhodnutí představitelů EU udělit Ukrajině status kandidáta. Je to jedinečný a historický okamžik ve vztazích s EU. Jsme vděční Charlesi Michelovi a dalším,“ reagoval na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Budoucnost země je podle něj v EU.

„Čekali jsme 120 dní a 30 let. Jedná se o vítězství,“ uvedl prezident Zelenskyj ve videoposelství k udělení Ukrajině statutu kandidátské země do EU. Je to třicet let od vyhlášení nezávislosti na SSSR a 120 dní od začátku invaze.

„Porazíme nepřítele a budeme odpočívat. Nebo možná nejprve obnovíme Ukrajinu a potom si odpočineme. Nebo možná dokonce porazíme nepřítele, obnovíme (Ukrajinu), vstoupíme do EU a potom si odpočineme. A možná ani odpočívat nebudeme. Ale určitě zvítězíme,“ pronesl Zelenskyj.

Tato východoevropská země požádala o členství v unii spolu s Moldavskem i Gruzií po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února.

Za historické označila rozhodnutí summitu také moldavská prezidentka Maia Sanduová, přičemž zdůraznila, že zemi čeká ještě dlouhá cesta plná reforem.

„Toto rozhodnutí nás posiluje všechny,“ uvedl šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „A posiluje EU. Znovu světu ukazuje, že jsme jednotní a silní tváří v tvář vnějším hrozbám,“ dodala. „Dohoda. Historický moment. Gratulujeme ukrajinskému lidu,“ napsal na Twitteru Michel.

„Dlužíme to Ukrajincům, kteří bojují i za naše hodnoty, suverenitu a územní celistvost,“ prohlásil na tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země v současnosti evropskému bloku předsedá. Jednomyslné rozhodnutí unijních lídrů je podle něj jasným signálem jednoty sedmadvacítky vyslaným směrem k Rusku.

K samotnému členství musí Ukrajina i Moldavsko dokončit řadu reforem a celý proces může trvat i více než deset let.

Ohledně schválení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku se neočekávaly žádné komplikace. Záměr v úvodu summitu potvrdil český premiér Petr Fiala, německý kancléř Olaf Scholz nebo nizozemský premiér Mark Rutte. Pozitivně se k ukrajinské kandidatuře vyjádřil i maďarský premiér Viktor Orbán, jehož postoj byl podle mnohých nejistý.

„Musíme pro Ukrajinu vytvořit nutné podmínky, aby mohla pokračovat ve své slibné cestě kupředu. Zároveň musíme pochopit, že je třeba se připravit na další rozšíření,“ řekl ve čtvrtek Scholz.

Podle Rutteho nebyl důvod oddalovat přiznání statusu uchazeče členství pro Kyjev, protože Evropská komise provedla velmi důkladnou analýzu a spojila samotné zahájení přístupových rozhovorů se splněním některých podmínek.

Lídři EU by se měli na dvoudenním summitu shodnout i na unijním plánu investic do poválečné Ukrajiny či na dalších dodávkách zbraní Kyjevu. Jednat budou i o dalších protiruských sankcích nebo o komplikacích s vývozem obilí z Ukrajiny, který znemožňuje ruská blokáda ukrajinských přístavů.

Lídři chtějí vyřešit spor mezi Bulharskem a Severní Makedonií a zhodnotit pokrok Bosny

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes po bulharském vetu neshodli na zahájení přijímacího procesu s Albánií a Severní Makedonií, které byly udělení nejblíže, ale jejich aspirace ukončil spor mezi Sofií a Skopje. Navzdory tlaku několika sousedních zemí se summit neshodl ani na přiznání kandidátského statusu Bosně a Hercegovině. Lídři pouze vyzvali Evropskou komisi, aby bezodkladně zhodnotila pokrok etnicky rozdělené balkánské země v plnění stanovených kritérií.

Vrcholní představitelé západobalkánských zemí po dopoledním jednání neskrývali zklamání. Šestice států se snaží plnit kritéria stanovená Bruselem, avšak pro posun na cestě k unijnímu členství již dlouho žádná ze zemí nezískala potřebnou jednomyslnou podporu členských států..

„Pokud všechno půjde tak jak má, tak můžeme mít dohodu příští týden,“ prohlásil na večerní tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho země se v posledních dnech snaží zprostředkovat kompromisní dohodu mezi Bulharskem a Severní Makedonií, což však zkomplikoval středeční pád vlády premiéra Kirila Petkova. Macron prohlásil, že pokud bulharský parlament schválí dohodu a pro bude i Skopje, státy EU mohou zahájení procesu schválit během několika dní.

Kandidátský status pro Bosnu požadovalo především Maďarsko, Rakousko, Slovinsko a Chorvatsko, ale jejich snažení blokovaly některé západoevropské země. Proti původnímu návrhu se do závěrů jednání dostala věta, že „Evropská rada je připravena zaručit Bosně a Hercegovině status kandidátské země“, a v zájmu toho vyzývá Evropskou komisi, aby členské země rychle informovala, jak Sarajevo plní dříve stanovené požadavky. Lídři se k tématu chtějí vrátit na některém z dalších vrcholných jednání.

S námi bude EU pevnější, řekl Zelenskyj:

1. března 2022

Autoři: ,

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

Mohlo by vás zajímat