Úkolem specialistů je údajně pomoci bývalé sovětské republice čelit možným rozsáhlým kybernetickým útokům ze strany Moskvy, píše americký deník The New York Times.
Ukrajina je v posledních několika letech téměř bez ustání vystavována rozsáhlé sérii kybernetických útoků z Ruska. Jsou to četné sabotážní a špionážní kampaně, jejichž cílem se staly téměř všechny ukrajinské vládní úřady a také energetická infrastruktura země.
V minulosti nebyly tyto útoky tak početné a intenzivní jako v posledních měsících, upozorňují americké zpravodajské služby.
Někteří pozorovatelé se obávají, že může nastoupit další rozsáhlý a koncentrovaný útok, po němž by následovala vojenská invaze téměř 200 tisíc ruských vojáků, kteří jsou v současné době rozmístěni podél rusko-ukrajinské hranice.
Postup může být následující: Rusko se pokusí sabotovat klíčové funkce ukrajinské ekonomiky a vlády včetně bankovního systému a letecké dopravy. Širším cílem Moskvy by bylo rozvrátit schopnost vlády prezidenta Volodymyra Zelenského řídit Ukrajinu.
To by následně mohlo vést k jejímu pádu a nahrazení proruskou loutkovou vládou. Pokud by pak byl proruský kabinet ohrožen prozápadní vzpourou – což Ukrajina v minulosti již zažila – mohl by proruský režim potenciálně požádat Moskvu o vojenskou pomoc, což by poskytlo politickou záminku pro invazi.
Britský list The Daily Mirror uvádí,že Velká Británie je připravena v případě potřeby poslat na Ukrajinu několik stovek příslušníků zvláštních jednotek. Dodává, že americké zpravodajské služby „tajně souhlasily s vyzbrojením a výcvikem ukrajinských jednotek v tom, jak vést partyzánskou válku proti ruským silám v případě jejich invaze“.
To, že obavy Západu nejsou plané, dosvědčuje nejen přítomnost vojáků v ruských uniformách na hranici, ale i nábor „žoldáků“ pro špinavou práci v „povstaleckých“ regionech na východě Ukrajiny. Ruský web Medúza upozornil, že nábor pro oblast Donbasu už trvá dva až tři měsíce.
„Tak rozsáhlá náborová kampaň, jako je teď, byla naposledy v roce 2014. Ale i tak tomu nemohu uvěřit. Ti nahoře nechápou, že to je absurdita. Cesta nikam,“ citoval web jednoho z oslovených Rusů, který nicméně nabídku odmítl.
„Je tu plno. Shromažďují všechny s bojovými zkušenostmi,“ prozradil agentuře Reuters jeden z žoldnéřů, který přijal nabídku. Řekl, že dříve bojoval na Ukrajině a v Sýrii za ruské bezpečnostní skupiny, které najímají lidi a jejichž operace byly úzce spojené se strategickými zájmy Ruska. Konkrétně tyto skupiny označit ale odmítl. Nyní má v úmyslu se spojit s ostatními žoldnéři na ruské straně hranice s Luhanskou oblastí ovládanou separatisty.
Kreml tvrdí, že nemá nic společného se soukromými ruskými skupinami najímajícími bojovníky. Tyto lidi označuje za dobrovolníky bez spojení se státem.
Moskva už podniká ofenzívu i na „diplomatické“ frontě. Ruský prezident Vladimir Putin před několika dny na poradě s vedením ozbrojených sil vyjádřil „krajní znepokojení“ nad zvyšující se koncentrací sil USA a NATO a rozmisťováním prvků americké protiraketové obrany poblíž Ruska. To je podle něj připraveno přijmout vojenská a technická opatření v odpovědi na „agresivní politiku Západu“.
Ministr obrany Sergej Šojgu zase Američany obvinil z vojenského angažmá v konfliktu na východě Ukrajiny. Podle něj v Donbasu v současnosti působí více než 120 příslušníků amerických soukromých vojenských společností, které připravují provokace za použití chemických zbraní.
„Přichází první výmysl, který by mohl být použit jako motivace k nové ruské invazi Ruska na Ukrajinu,“ reagoval bývalý švédský premiér Carl Bildt.