Ve válečném muzeu v Kyjevě otevřeli novou výstavu, která dokumentuje úspěšný vpád ukrajinské armády do Kurské oblasti. Vystavené jsou tamní noviny, část sochy komunistického vůdce Vladimira Iljiče Lenina, rudá vlajka se srpem a kladivem z hasičské stanice či modrý dopravní ukazatel s šipkami rozdělujících se cest na Ukrajinu a Rusko.
Výstava též obsahuje archivní ukrajinské mapy ruských území. Ředitel muzea Jurij Savčuk chce podle listu The Washington Post shromážděnými předměty ukázat, že i „když v minulosti existovaly teritoriální nároky, neospravedlňuje to současné uchýlení se k válce“.
Podobné iniciativy se pokoušejí dokumentovat ukrajinské kořeny ruského území, které Ukrajinci dostali pod svou kontrolu během srpna. Část Kurské oblasti s městy Sudža a Rylsk patřila v roce 1918 do krátce trvajícího Ukrajinského státu zřízeného s podporou Ústředních mocností.
Ukrajinský historik Jurij Savčuk se silničním ukazatelem v Sudži v ruské Kurské oblasti (16. srpna 2024)
Historik Jevhen Murza a komik Feliks Redka se za tímto účelem vydali právě do zmíněné Sudže, aby tam natočili další díl svého podcastu o ukrajinské historii. Murza svým posluchačům povyprávěl o roli ukrajinského kozáckého lídra Gerasima Kondratěva v založení města v 17. století. Zdůraznil též, že na počátku 20. století jednašedesát procent obyvatel Sudže mluvilo ukrajinsky.
Rusové nemluví o tom, co si vzali
Historik svým výkladem nechce vytvořit ideologické zdůvodnění pro trvalý ukrajinský zábor. Namísto toho chce odhalit absurditu argumentů Moskvy, která invazi ospravedlňuje údajnými historickými nároky.
„Pokaždé mluví o Krymu a jiných územích, které byly předány Ukrajině, ale nikdy nemluví o místech, které si Rusko vzalo,“ řekl listu The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje, že Ukrajinci nechtějí Kurskou oblast anektovat. Vojenským výpadem chtěli vytvořit nárazníkovou zónu a donutit Rusy stáhnout část svých vojáků z fronty, což se podle Zelenského podařilo.
„Nejsme Rusko. Nechceme přepsat naši ústavu, abychom přidali tato území,“ uvedl Zelenského poradce Mychajlo Podoljak s jasnou narážkou na ruskou anexi okupovaných ukrajinských území v září 2022. Většina světa zábor neuznává.
Jiní okupanti
Podle listu The Wall Street Journal se Ukrajinci vpádem do Ruska a získáním kontroly nad desítkami ruských obcí dostali do role okupantů. Nyní se snaží udělat vše pro to, aby ukázali svou odlišnost od ruských uchvatitelů. Tvrdí, že chtějí vytvořit humanitární koridory, ale Moskva je bojkotuje. Reagují tak například na kritiku, že na obsazených územích nefunguje voda či elektřina.
Zničená socha komunistického vůdce Vladimira Lenina ve městě Sudža v ruské Kurské oblasti, do které pronikli ukrajinští vojáci. (23. srpna 2024)
Ukrajinská armáda také čelí ruské dezinformační kampani, která ji obviňuje z válečných zločinů. Rusové například tvrdili, že Ukrajinci popravili dvaasedmdesátiletou Mariji Andrejevovou. Ti ale zveřejnili video, na kterém živá a zdravá přebírá vodu od ukrajinského vojáka. Na žádost její dcery ji převezli na Ukrajinu.
Jako další obyvatelé Kurské oblasti na záběrech pořízených ukrajinskými vojáky, i Andrejevová mluví směsí ukrajinštiny a ruštiny. Podle Ukrajinců to je další důkaz o ukrajinské historii ruského území.
„Bývali jsme přátelé,“ řekla Andrejevová, jež má dvojí rusko-ukrajinské občanství. „Nyní, kvůli nějakému idiotovi, spolu bojujeme.“
