„V noci mě vzbudili, odvedli do sklepa a lepicí páskou mě přivázali ke stolu. Pouštěli mi elektrické šoky do prstů na nohou, bili mě do ledvin a gumovým obuškem do chodidel. Když mi pak odvázali nohy a já se je pokusil zvednout, začali mě znovu bít tak dlouho, až jsem nemohl chodit,“ popsal dění uvnitř zařízení jeden z bývalých vězňů.
Shromážděné důkazy podle organizace Truth Hounds ukazují, že násilí ve věznici mělo organizovaný charakter a cílilo na civilní obyvatelstvo.
Přeživší popsali bití kovovými trubkami, lopatami a obušky, mučení elektrickým proudem, nucené setrvávání v bolestivých polohách, fingované popravy i dlouhé týdny v izolaci. Dozorci jim odpírali lékařskou péči i jídlo a vyhrožovali jejich rodinám.
Bývalí vězni vypověděli také o znásilněních, nucené nahotě a dalších formách sexuálního násilí. Zpráva se opírá o svědectví třiceti přeživších, kteří Izoljacijí prošli v uplynulých 12 letech, dřívější vyšetřování ukrajinských úřadů i analýzu dokumentů a veřejně dostupných zdrojů.
Za branami věznice končili také ukrajinští vojáci. Převažovali ale civilisté, kteří se dostali do hledáčku okupačních úřadů. Někdejší vězni vylíčili zatýkání se samopaly namířenými do tváře, brutální výslechy i každodenní život v prostředí, jehož cílem bylo člověka psychicky i fyzicky zlomit.
„Bití bylo kruté, ale nejhorší byly elektrické šoky. Stačilo zaslechnout kroky dozorců na chodbě a člověk věděl, že ho odvedou do sklepa na mučení,“ vzpomínal někdejší zadržený Valerij. „Říkali tomu ‚dát si kávu‘,“ dodal s tím, že dozorci používali k mučení staré telefonní dráty.
Nejméně čtyři bývalí vězni podle portálu Babel také vypověděli, že byli svědky toho, jak dozorci ubili jiné zadržené k smrti.
Z centra umění se stala noční můra Ukrajinců
O to větší kontrast představuje minulost samotného areálu. V roce 1955 zde vznikla továrna na výrobu izolačních materiálů, která se po rozpadu SSSR proměnila v jedno z nejvýznamnějších center současného umění na východní Ukrajině. Tato kapitola skončila v červnu 2014, kdy komplex obsadili ozbrojenci samozvané Doněcké lidové republiky.
Rusové areál přeměnili nejen na věznici, ale také na výcvikové středisko a sklad automobilů, vojenské techniky i zbraní.
Jestli okupanti v areálu stále zadržují ukrajinské vězně, není jasné. Podle Truth Hounds tomu ale nasvědčují satelitní fotografie z loňského roku, které zachycují stavební práce, pohyb vozidel a známky vytápění budov.
„Přestože tento materiál neumožňuje určit povahu veškeré činnosti v areálu Izoljacije, silně naznačuje, že komplex nezůstal opuštěný a že riziko pokračujícího zneužívání zůstává reálné,“ varovala organizace. Vyzvala proto Mezinárodní výbor Červeného kříže i OSN, aby usilovaly o okamžitý přístup do areálu a k lidem, kteří tam mohou být stále zadržováni.
Válka na Ukrajině už si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Mezinárodní vyšetřovatelé zdokumentovali případy vražd civilistů, mučení či sexuálního násilí na okupovaných územích. Rusko se dopouští také týrání válečných zajatců.
Celkem 36 zemí, včetně Česka, se v květnu zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa.
Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC), který má pravomoc vyšetřovat na Ukrajině válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu.
