Situace se změnila loni v březnu, kdy Washington ohlásil, že sdílení těchto informací s Kyjevem přerušuje. Šlo o součást jeho snah vyvinout tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke spolupráci se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem na mírových jednáních.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou jsou od té doby velmi proměnlivé, nicméně nic nenasvědčuje tomu, že Washington výrazně omezil předávání zpravodajských informací Kyjevu.
V novoročním projevu k francouzské armádě Macron vyzdvihl podporu, kterou Evropa v posledních dvou letech Ukrajině poskytuje.
Veškerou pomoc, včetně té finanční, podle něho nyní dodává koalice přibližně 35 zemí. Spojené státy za Trumpova působení v Bílém domě ukončily přímé dodávky zbraní napadené zemi.
„Zatímco před rokem byla Ukrajina extrémně závislá na amerických zpravodajských službách, dnes dvě třetiny těchto služeb poskytuje Francie,“ řekl Macron.
Agentura Reuters ale píše, že jeho vyjádření je v rozporu s prohlášením Kyryla Budanova, který se nedávno stal šéfem ukrajinské prezidentské kanceláře. Do té doby vedl vojenskou rozvědku HUR.
V prosinci řekl, že Kyjev je kriticky závislý na Spojených státech co do informací od zpravodajských služeb, ať už jde o satelitní snímky nebo systémy včasného varování po ruských odpalech balistických raket.
Nejmenovaný francouzský vojenský činitel se nechtěl přímo k Macronovu výroku vyjadřovat, uvedl ale, že většina zpravodajských informací je technického rázu.
Když Washington loni v březnu oznámil zastavení předávání informací tajných služeb Ukrajině, tehdejší francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu řekl, že americké rozhodnutí bude mít na Ukrajinu výrazný dopad.
Dodal však, že informace od francouzských tajných služeb předávané Kyjevu nezávisí na Spojených státech.
