Právě na Putinův rozkaz loni v únoru ruská vojska vpadla na Ukrajinu, a rozpoutala tak válku, která si podle odhadů vyžádala už životy statisíců vojáků, tisíců civilistů a miliony lidí vyhnala z domovů.
Na jaře 2014, kdy už Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku na Donbasu mezi Moskvou podporovanými separatisty a jednotkami loajálními nové prozápadní vládě v Kyjevě, 45 procent dotázaných tvrdilo, že mají k Rusům pozitivní vztah. Na jaře 2017 se relativně největších část dotázaných - 42,5 procenta - stavěla k Rusům neutrálně, připomněli sociologové.
Nyní špatný vztah k Rusům v průzkumu vyjádřilo 82 procent dotázaných, kteří doma hovoří ukrajinsky. V případě ruskojazyčných účastníků průzkumu to bylo skoro 60 procent.
Vztah Ukrajinců k dalším zemím vyplývá z jejich postoje k válce rozpoutané Ruskem. Drtivá většina dotázaných vyjádřila pozitivní postoj k Polsku, Británii, pobaltským státům, Kanadě, Česku, USA, Nizozemsku, Francii a Německu, tedy zemím, které Ukrajinu v obraně proti Rusku podporují. Míra sympatií sahala od 85 po 94 procent.
Na opačné škále s náskokem vede Rusko, k němuž se negativně staví 94 procent dotázaných, včetně 90 procent dotázaných z východu Ukrajiny a 88 procent dotázaných, kteří doma hovoří rusky. Za Ruskem následuje Bělorusko, ke kterému antipatie pociťuje 81 procent dotázaných Ukrajinců. Negativní bilanci si z tohoto hodnocení odneslo i Maďarsko, které k podpoře Kyjeva ve válce zaujalo rezervovaný postoj.
