Ukrajinci si připomínají čtvrté výročí ruské invaze. Zatím nedosáhla cílů, uvedl Kreml

„Dnes jsou to přesně čtyři roky od chvíle, kdy Putin zahájil třídenní útok k dobytí Kyjeva... Putin nedosáhl svých cílů. Nezlomil Ukrajince,“ řekl Zelenskyj v poselství natočeném v bunkru pod prezidentskou kanceláří v centru Kyjeva, který v úterý poprvé představil veřejnosti.

Později v řeči přenášené na dálku při mimořádném zasedání Evropského parlamentu řekl, že Ukrajina učiní vše pro ukončení války, potřebuje však bezpečnostní záruky. Každý, kdo podporuje Putina, však volí válku, řekl evropským zákonodárcům, kterým poděkoval za dosavadní pomoc od jejich zemí.

50 fotografií

Ukrajinci ráno minutou ticha uctili své padlé a výročí invaze si připomínají řadou akcí. Do Kyjeva dorazili předseda Evropské rady António Costa, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a představitelé Dánska, Estonska, Finska, Chorvatska, Islandu, Litvy, Lotyšska, Norska, Polska a Švédska. Spolu se Zelenským a jeho chotí Olenou položili unijní představitelé svíce na pietním místě na kyjevském náměstí Nezávislosti v Kyjevě.

„Jsem v Kyjevě podesáté od začátku války. Abych potvrdila, že Evropa stojí neochvějně za Ukrajinou, finančně, vojensky, i v této drsné zimě,“ napsala na síti X von der Leyenová. Další vojenskou podporu Kyjevu slíbili i britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a další lídři při jednání takzvané koalice ochotných. Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že válku mohou Ukrajina a Evropa ukončit jen společnými silami.

Český premiér Andrej Babiš uvedl, že nesmyslná válka, která začala před čtyřmi lety ničím neomluvitelnou agresí Ruska vůči Ukrajině, snad už brzo skončí a nastane mír. Prezident Petr Pavel poděkoval na Hradě dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny. Ocenil to, že je v Česku tolik lidí, kteří pomoc slabším a napadeným považují za správnou věc.

Slovenský prezident Peter Pellegrini i ministr zahraničí Juraj Blanár v prohlášeních vyzvali k diplomatickému způsobu řešení války na Ukrajině. Pro mír se vyslovil také šéf slovenské sněmovny Richard Raši.

Peskov: Ještě jsme nedosáhli cíle

Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Zemřely při ní statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy.

Diplomatické snahy o ukončení ruské invaze zesílily loni v lednu po návratu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta, kromě výměn válečných zajatců mezi znepřátelenými stranami však zatím hmatatelnější výsledek nepřinesly. Nepřekonatelným bodem zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.

„Cílů ještě nebylo dosaženo, proto pokračuje speciální vojenská operace,“ řekl v úterý mluvčí Kremlu Peskov s odkazem na oficiální ruské označení invaze do sousední země. Operace podle Peskova postupně přerostla z akce proti vládě v Kyjevě ve střet s celým Západem. Hlavním cílem je ale nadále zajistit bezpečnost lidí na východě Ukrajiny, dodal mluvčí.

Rusko a Rusové se podle něj během posledních čtyř let silně změnili. „Společnost se úžasně semkla okolo prezidenta (Vladimira Putina), určitě dozrála, pokud jde o pochopení našich kořenů, pochopení toho, co je dobro a co zlo na celém světě, v mezinárodních záležitostech,“ prohlásil mluvčí.

K jednáním o dosažení míru v rusko-ukrajinské válce Peskov uvedl, že nyní vše závisí na Kyjevu. Z ruských požadavků vůči Kyjevu jmenoval neutrální a bezjaderný status Ukrajiny, uznání ruské anexe oblastí na východě Ukrajiny a „vzdání se neonacistických norem“.

Argument ochrany ruskojazyčného obyvatelstva Donbasu a nutnosti takzvané denacifikace vlády v Kyjevě použila Moskva jako jednu z hlavních záminek pro zahájení své vojenské operace v roce 2022.

Peskov také uvedl, že nemůže potvrdit termíny a místo dalšího kola třístranného jednání mezi Ruskem, Spojenými státy a Ukrajinou o ukončení rusko-ukrajinské války.

Po ruských dronových i raketových útocích zůstávají mrtví i zranění i v místech vzdálených od fronty. Obrovské jsou škody na ukrajinské infrastruktuře a v uplynulých týdnech, kdy východní Evropu sevřely tuhé mrazy, ruská armáda pravidelně cílila na ukrajinské energetické a teplárenské objekty.

Útoky pokračovaly i v noci na úterý. Ukrajina hlásí nejméně pět raněných, včetně jednoho dítěte v Záporoží, Rusko smrt jednoho příslušníka domobrany a zranění civilisty v Belgorodské oblasti.

Podle analýzy zveřejněné ruskou verzí stanice BBC a nezávislým serverem Mediazona za čtyři roky války proti Ukrajině padlo nejméně 200 000 ruských vojáků, přičemž v loňském roce byly ztráty nejvyšší od začátku války.

Agentura AFP minulý týden napsala, že před začátkem celoplošné ruské invaze Rusko kontrolovalo sedm procent ukrajinského území. V současnosti to je 19,5 procenta, před rokem to bylo 18,6 procenta.

Ukrajina podniká na ruském území odvetné útoky, při kterých se soustředí na ropnou nebo energetickou soustavu sousední země. I při těchto útocích někdy umírají lidé, v porovnání s oběťmi na Ukrajině je jich ale nesrovnatelně méně.

Připomínkové akce k výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu probíhají i v dalších evropských zemích. V sídle NATO se ceremonie zúčastní generální tajemník Aliance Mark Rutte.

Macron: Válka je pro Rusko trojím fiaskem

Čtyři roky ruské války na Ukrajině posílily Severoatlantickou alianci a probudily Evropu, čemuž se Rusko snažilo zabránit, uvedl u příležitosti výročí vpádu Ruska na Ukrajinu francouzský prezident Emmanuel Macron. Ukrajina je v první linii naší obrany a Francie i celá Evropa i nadále bude stát při ní a pomáhat jí vojensky i finančně, dodal.

„Aby Ukrajina vydržela a aby Rusko pochopilo, že čas není na jeho straně,“ napsal Macron na síti X. Ukrajina podle něho bude nadále dostávat munici, prostředky protivzdušné obrany či vojenský výcvik.

Francie před rokem dodala Ukrajině první várku bojových letounů Mirage 2000 a Kyjev před dvěma týdny oznámil, že očekává dodávku dalších stíhaček stejného typu, řízených leteckých bomb a protiraketových střel. Paříž již dříve Ukrajinu v obraně před ruskou agresí podpořila dodávkami zbraní, včetně houfnic Caesar či systémů protivzdušné obrany SAMP-T.

Macron rovněž přislíbil, že Evropská unie rychle uvolní půjčku 90 miliard eur, jejíž poskytnutí v současnosti blokuje maďarský premiér Viktor Orbán, který požaduje obnovení tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu do Maďarska. „Její zpochybňování nelze nijak ospravedlnit,“ kritizoval Macron maďarský přístup k půjčce schválené loni summitem EU.

Francouzský prezident ocenil vytrvalost Ukrajinců při obraně jejich země, která podle něho překazila ruské plány ovládnout ji v řádu dní. Zdůraznil také ruské ztráty a ekonomické problémy plynoucí z mezinárodních sankcí, které podle něho budou pokračovat. „Tato válka je pro Rusko trojitým fiaskem: vojenským, ekonomickým a strategickým,“ uvedl Macron.