Tresty za zveřejňování fotografií nebo videí následků úderů ukrajinských dronů dosud přijalo dvanáct ruských regionů. Podle deníku Kommersant pravidla systematicky vymáhá pouze část z nich. Nejvíce aktivní jsou úředníci v Kalužské a Tulské oblasti na jihozápadě Ruska.
„Do začátku června jsme podali k místním soudům 42 případů,“ oznámily kalužské úřady, které zákaz sdílení záběrů činnosti ukrajinských bezpilotních letounů uplatňují od loňského září. Za jeho porušení hrozí pokuta čtyři tisíce rublů (1100 korun) pro jednotlivce a sto tisíc rublů (28 tisíc korun) pro společnosti. Při opakovaném provinění se pokuta zvýší.
Pokutu dostali například tři lidé, kteří loni v listopadu natočili útok dronu na místní sklad paliva. Provinilci se také museli omluvit na kameru. „Chci varovat všechny obyvatele, vlastence této země, že takové činy nelze páchat, protože to s sebou nese vážné následky,“ uvedl jeden z nich.
V Tulské oblasti úředníci v lednu udělili pokutu 25 tisíc rublů (sedm tisíc korun) za zveřejnění záběrů útoku dronu na město Aleksin.
Mezi poslední oblasti, které zákaz přidaly do svého repertoáru, patří podle portálu Meduza Tverská oblast a Kalmycká republika.
Jejich krok přišel v červnu poté, co ukrajinská tajná služba (SBU) při koordinovaném dronovém útoku na vojenská letiště hluboko v ruském vnitrozemí zničila či poškodila desítky letadel včetně strategických bombardérů a letounů včasného varování.
Obvyklá pokuta pro fyzické osoby, které se dopustí přestupku poprvé, se pohybuje od tisíce do pěti tisíc rublů (1 400 korun), zatímco podnikům hrozí pokuta až 200 tisíc rublů (55 tisíc korun). V některých regionech jsou pokuty výrazně vyšší – Tverská oblast umožňuje pokuty až 300 tisíc rublů pro společnosti a Volgogradská oblast až jeden milion rublů.
V Rusku prozatím neexistuje obdobný celostátní zákaz. Meduza připomíná, že skupina ruských senátorů s návrhem na jeho zavedení vyrukovala po dronovém útoku na Moskvu ze srpna 2023. Kromě pokuty navrhovala za zveřejňování záběrů z útoku dronu také tříletý trest vězení. Koncept zákona ale nakonec zákonodárci nepředložili.
Krátce poté, co ruská vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 vpadla do sousední země, přijali ruští zákonodárci nové zákony, které hrozí vysokými tresty za šíření „nepravdivých informací“ o ozbrojených silách. Za lživé přitom ruské úřady a soudy pokládají veškeré informace, jež se rozcházejí s oficiálním výkladem událostí.
Účelem těchto zákonů je umlčet veškerý nesouhlas s válkou a Putinovým režimem, tvrdí kritici ruských poměrů.
