Bývalé vězeňkyně se na cvičišti na východní Ukrajině učí ovládat drony a provádět sledování nepřítele. Je mezi nimi i žena s bojovou přezdívkou „Kupo“, která se do armády snažila z vězení dostat léta. „Od roku 2023 jsem se hlásila všude,“ řekla Rádiu Svobodná Evropa (RFE).
Šanci dostala až ve chvíli, kdy náboráři přijeli přímo do její věznice. Výběr do praporu odsouzených s názvem Škval je přísný. Armáda vyřadila ženy, které nesplňovaly fyzické požadavky, měly problémy s drogami nebo spáchaly závažné trestné činy. Přihlásila se stovka žen, uspělo dvacet.
Kupo, která strávila za mřížemi pět let, říká, že už nechtěla promarnit ani den. „Myslím, že můžu přispět svým malým dílem k velkému vítězství,“ míní. Podmínky jejího propuštění stanovují, že svobodu získá jen tehdy, pokud bude sloužit v armádě až do konce konfliktu s Ruskem.
Navzdory pochybnostem okolí si ženy věří. „Budeme podávat výsledky minimálně stejně dobré jako muži,“ říká jedna z nich.
Válka na Ukrajině |
Na stejném cvičišti trénují i mužští vězni, která armáda verbuje už déle. Na rozdíl od žen, kterým je většinou kolem třiceti let, jde ale často o lidi středního věku. Ukrajina podle RFE čím dál obtížněji hledá dostatek motivovaných mužů, a proto sahá hlouběji do vězeňského systému.
„Je to pro mě těžké,“ řekl osmapadesátiletý voják s přezdívkou Francouz. „My jsme ale za Rusy nepřišli, to oni přišli k nám,“ dodává s tím, že ho motivuje pomsta. Jeho rodné město leží v Luhanské oblasti, kterou nyní okupuje Rusko, kde on i jeho rodina po generace pracovali v dolech.
Podle stanice BBC do ukrajinské armády vstoupilo už více než deset tisíc vězňů. „Každý skončí dříve či později na frontě,“ uvedl šestatřicetiletý Roman Čeč, odsouzený drogový dealer. „Jako odsouzený bych měl na celý život nálepku, ale když budu sloužit, budu voják,“ dodal.
Podle ukrajinské vlády se většina vězňů, kteří narukovali, dobrovolně přihlásila k pěchotě, kde se účastní intenzivních bojů.
Bezprostředně po vpádu ruských vojsk v únoru 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně. Země však později začala čelit nedostatku vojáků, kteří vlast brání před mnohem větší invazní armádou. Obě strany také zaznamenaly vysoké ztráty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v únoru řekl, že v bojích padlo na 55 tisíc ukrajinských vojáků. Velký počet bojovníků je také nezvěstný. Stanice BBC potvrdila, že ve válce zemřelo 204 tisíc ruských vojáků. Reálný počet padlých na ruské straně může podle ní dosahovat 450 tisíc.
Ukrajina zahájila několik iniciativ s cílem přilákat více lidí do armády včetně možnosti roční smlouvy a finančních pobídek pro lidi ve věku 18 až 24 let. Zelenskyj předloni podepsal zákon, jenž snížil povolávací věk z 27 na 25 let. Povolávání do armády ale rozděluje společnost a tisíce mužů v branném věku uprchly ze země, aby unikly nasazení do války.
Čím dál větší potíže s náborem nových rekrutů má také Moskva. I ona verbuje vězně, výběr je ale výrazně méně přísný. Na bojiště tak míří i lidé odsouzení za vraždy, znásilnění nebo opakovanou kriminalitu. Ruští velitelé tyto muže, kteří slouží v jednotkách Štorm, obvykle nasazují na nejvíce nebezpečné mise na frontě, kde se očekávají velké ztráty.
