Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvUSA poskytly Ukrajině pomoc za 100 miliard dolarů a dary nepovažujeme za půjčky, řekl Zelenskyj novinářům podle serveru RBK-Ukrajina. Varoval také, že žádná dohoda uzavřená Spojenými státy a Ruskem o ukončení války nemůže uspět, pokud Ukrajina nebude souhlasit s jejími podmínkami.
O částce 500 miliard dolarů často mluví americký prezident Donald Trump, poznamenala agentura Reuters. Trump se snaží Kyjev přimět přistoupit na dohodu, která by Spojeným státům zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství.
USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené za minulé administrativy do země, která se již tři roky brání ruské agresi.
Zelenskyj podle agentury AFP uvedl, že se necítí uražen tím, že jej Trump v minulých dnech nazval „diktátorem“, a také řekl, že by se s americkým prezidentem rád setkal dříve, než se Trump setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Ukrajinský prezident míní, že se Kyjev a Washington k dohodě o nerostném bohatství přibližují. Ta se stala předmětem sváru s USA, jejichž podpora je pro Ukrajinu ve válce proti Rusku důležitá.
„Musíme se sejít (s Trumpem) a promluvit si (o dohodě),“ řekl Zelenskyj a dodal, že tato schůzka by měla být správně načasována, tedy měla by se konat před Trumpovým setkáním s Putinem. „Určitě bych nepopsal slova používaná Trumpem jako lichotky. Ale výrazem diktátor by mohl být uražen jen někdo, kdo by byl diktátor. Já jsem legitimně zvolený prezident,“ řekl Zelenskyj podle AFP.
Podle prezidenta se jeho setkání s Trumpem určitě uskuteční, ale není s to říci, kdy se tak stane. „Bez toho nelze ukončit válku, bez jedné strany, bez Ukrajiny,“ řekl podle agentury Interfax-Ukrajina. „Pokud by se Amerika - osobně v to nevěřím, ale vše se může stát - domluví s Rusy o nás bez nás, tak to neuspěje, pokud následně nepřijmeme podmínky této dohody,“ ujistil.
Zelenskyj podle stanice BBC News na tiskové konferenci řekl, že USA mu navrhly dohodu, podle které by Ukrajina měla za každý dolar obdržené pomoci vrátit dvojnásobek. Ale ujistil, že nepřistoupí na dohodu, kterou by muselo splácet „ještě deset pokolení Ukrajinců“.
Na dotaz jednoho novináře řekl, že je připraven odstoupit ze své funkce výměnou za mír Ukrajině. Stejně tak by byl ochoten odstoupit, pokud by to přineslo Ukrajině členství v Severoatlantické alianci.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvČlenství NATO pokládá za „nejlevnější variantu“ bezpečnostních záruk, aby Ukrajinu znovu nenapadlo Rusko, a uvedl, že se tato otázka určitě objeví během jednání. A dodal, že u moci každopádně nehodlá setrvat desítky let.
Ukrajinský prezident si od pondělní schůzky s vůdci spojeneckých zemí v Kyjevě slibuje, že se stane „bodem obratu“, protože Kyjev a jeho partneři se snaží zmobilizovat tváří tvář nepřátelské rétorice Trumpa, který chce vyjednat mírovou dohodu s Ruskem, poznamenala AFP.
„Nejde o vyjednávací stůl, ke kterému zvou Ukrajinu. Je to náš stůl, protože válka je na Ukrajině. To my zveme především naše evropské vůdce, protože válka se odehrává na Ukrajině a Ukrajina je neoddělitelnou součástí kontinentu, Evropy a v budoucnu Evropské unie,“ řekl Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda a dodal, že za vyjednávacím stolem, u kterého se bude jednat o míru a zárukách bezpečnosti, by měla být Evropa a USA.
„Chceme ukončit válku. Přejí si to i naši partneři. A partneři chtějí, aby tam bylo Rusko - a Rusko tam bude. Skutečně věřím, že prezident Trump chce a pomůže nám ukončit tuto válku, ale mír dosažený prostřednictvím síly znamená, že by svou sílu měl zaměřit především vůči Rusku,“ řekl.
Na okupovaném území je bohatství za 350 miliard dolarů, tvrdí ministryně
„Na dočasně okupovaných územích se nalézají zdroje za přibližně 350 miliard dolarů,“ řekla místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková podle portálu Ukrajinska pravda na konferenci o Ukrajině v letošním roce a varovala, že tyto zdroje by Rusové mohli využít pro své zbrojovky.
Svyrydenková podle agentury Unian také uvedla, že ukrajinská ekonomika po bezprecedentním propadu o 30 procent v roce 2022, kdy ruská vojska vpadla do země, pokračuje – a to i zásluhou finanční pomoci od zahraničních partnerů – v postupném růstu. Již v roce 2023 ekonomika vzrostla o pět procent, loni o 3,6 procenta a hospodářský růst se očekává i letos.
„V prvé řadě (za růst) vděčíme ukrajinským podnikatelům a také našim partnerům, kteří nám během posledních třech let jen v podobě přímé rozpočtové podpory poskytli pomoc ve výši 115 miliard dolarů,“ řekla Svyrydenková. Největší část této pomoci poskytla EU, následovaná USA s vkladem přímé rozpočtové pomoci ve výši 30 miliard dolarů, dodala.
Pro ukrajinský stát je velice důležité, aby tato pomoc od partnerů pokračovala. V zemi nyní ukrajinské a zahraniční společnosti stavějí nové továrny v oblasti zpracování zemědělské produkce, strojírenství a výroby zbraní. „Jak ukrajinské, tak zahraniční společnosti svými penězi podporují naši víru v budoucnost a ve vítězství,“ řekla podle Unian.
Agentura připomněla, že podle údajů za leden ukrajinská ekonomika meziročně vzrostla o 1,5 procenta, zatímco o měsíc dříve šlo podle ministerstva hospodářství o růst na úrovni 1,7 procenta. Ke zpomalení vedla menší aktivita vývozců.
