Poválečnou Ukrajinu chce pomoci ochránit před další případnou ruskou vojenskou agresí takzvaná koalice ochotných, což je neformální skupina tří desítek států, vedená Británií a Francií.
Americká nabídka, která zazněla na jednáních mezi bezpečnostními a vojenskými představiteli ze Spojených států a některých evropských zemí v posledních dnech, je podmíněna závazkem evropských zemí vyslat na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, upozornili představitelé podle Financial Times.
Evropští činitelé podle listu v soukromí přiznali, že jakékoliv nasazení by bylo reálně možné pouze s podporou USA.
Washington už dříve poskytl Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, ale případná poválečná podpora by zahrnovala také americká letadla, logistiku a pozemní radar, což by umožnilo, aby Evropa mohla případně zavést bezletovou zónu, a vzdušný štít pro Ukrajinu, píše Financial Times.
Tři obranné linie
Západní země podle FT zatím načrtly hrubý plán, který zahrnuje demilitarizovanou zónu, eventuálně hlídanou neutrálními mírovými silami ze třetí země, se kterou by souhlasily Ukrajina i Rusko. Hranici za ní by bránily ukrajinské jednotky a evropské síly by byly rozmístěny hlouběji na ukrajinském území v rámci třetí obranné linie, přičemž by je podporovaly americké prostředky, napsal deník. Upozornil, že navzdory potenciální podpoře USA zůstávají veřejnost a politici v mnoha evropských zemích nervózní z možného nasazení svých vojáků na Ukrajině.
Nabídka Washingtonu představuje významný posun v postoji administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která původně vyloučila účast USA na ochraně poválečné Ukrajiny, poznamenal Financial Times. Spojené státy podle něj nadále odmítají nasazení vlastních vojsk ve východoevropské zemi. Ta se už čtvrtým rokem brání celoplošné ruské invazi a dosavadní snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa konflikt ukončit přinesly jen omezené výsledky.
Rusko a Ukrajina se v klíčových otázkách, včetně těch územních nebo týkajících se bezpečnostních záruk, rozcházejí. Moskva například trvá na tom, že bezpečnostní záruky musí zahrnovat Rusko, což je nepřijatelné pro Kyjev. Ruský prezident Vladimir Putin také nadále trvá na maximalistických požadavcích včetně těch týkajících se ukrajinského území, podotkl FT. Kreml zatím nekývl ani na schůzku mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterou prosazuje Trump a Kyjev s ní souhlasí.
Zelenskyj po jednání s náčelníkem britského generálního štábu Tonym Radakinem podle agentury Reuters uvedl, že Kyjev a jeho spojenci by měli zintenzivnit své úsilí ohledně vypracování budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
