„Dnes jsme slyšeli z Moskvy nový signál, že se chystají učinit příští rok dalším rokem války,“ řekl Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu.
„Potřebujeme, aby všichni naši partneři měli odvahu vidět pravdu, uznat pravdu a podle toho konat. Naši spojenci ve Spojených státech často říkají, že Rusko prý chce válku ukončit. Rusko však vysílá zcela odlišnou rétoriku a signály, včetně oficiálních rozkazů své armádě,“ uvedl ukrajinský prezident.
„Výsledek těchto jednání – výsledek pro Evropu – musí být takový, aby Rusko pocítilo, že jeho touha pokračovat v boji bude i v příštím roce marná, protože Ukrajina bude mít podporu,“ dodal dále Zelenskyj a partnery Ukrajiny v Evropské unii vyzval, aby na summitu rozhodli o využití zmrazených ruských aktiv na zajištění půjčky pro napadenou zemi.
Otázka Ukrajiny se bude řešit také na víkendovém setkání mezi vyjednavači Spojených států a Ruska, o kterém informoval server Politico. Podle něj se bude v Miami na Floridě projednávat možná cesta k míru na Ukrajině. Jednání se uskuteční poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace o možnostech dosažení míru.
Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení války nikdy nebyla tak blízko. Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko, jehož jednotky na rozkaz prezidenta Vladimira Putinu v únoru 2022 vtrhly na Ukrajinu.
Výhrady Belgie
Budoucí finanční podporu Ukrajiny by měl řešit čtvrteční summit EU. Klíčové je, zda pomoc pro Ukrajinu v podobě takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy získá potřebnou podporu. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k této variantě stále výhrady.
Předseda Evropské rady António Costa účastníkům summitu napsal, že doufá jen v jeden jednací den. Později ale doplnil, že bez dohody o finanční pomoci Ukrajině summit neskončí a že je připraven jednat klidně tři dny. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš, půjde o jeho první summit od jmenování předsedou vlády. Na místě bude i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina má být prvním tématem summitu. Následovat budou rozšiřování EU a první debata o návrhu takzvaného víceletého finančního rámce, tedy víceletého rozpočtu EU, který předložila Evropská komise v červenci. U večeře by se mělo mluvit o geoekonomické situaci a o konkurenceschopnosti unie.
Hlavní pozornost je zaměřena na finanční podporu Ukrajiny na roky 2026 a 2027. Prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili rozhodnutí o využití zmrazených ruských aktiv až na nynější setkání.
Největší výhrady má Belgie, která se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění. Od ostatních zemí chce proto belgický premiér Bart De Wever záruky, že „pokud bude nutné peníze vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“.
Velikost podílu by se řídila hrubým národním důchodem (GNI) zemí. V případě částky 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) by to podle zdrojů ČTK pro Česko znamenalo přibližně 89 miliard Kč, premiér Babiš hovoří o 92 miliardách korun.
Evropská komise navrhla dvě možnosti financování napadené země. Jednou je půjčka, kterou by si EU vzala na finančních trzích a za kterou by ručila rezervou v unijním rozpočtu. To by ale muselo být schváleno jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny.
Podle komise i podle Německa je jedinou možnou cestou druhá varianta, a sice využití reparační půjčky, kde by stačilo schválení kvalifikovanou většinou.
Česko mezi kritiky
Na počátku války držel v Belgii sídlící depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Po dosažení jejich splatnosti hotovost kvůli sankcím EU uvázla v Euroclearu. Ten ji nyní investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů EU.
Unie by pak tyto prostředky použila k půjčce, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska. Půjčka by sloužila vojenským i rozpočtovým potřebám Ukrajiny, která tyto peníze nutně potřebuje nejpozději v dubnu.
Evropská komise přišla v posledních dnech s právními úpravami plánu ve snaze zajistit si podporu Belgie. Belgické připomínky mají podle zdrojů více než 40 stránek. K Belgii se pak se svými výhradami minulý týden připojily Itálie, Bulharsko a Malta.
Ke kritikům se nyní přidalo i Česko. V sobotu Babiš uvedl, že EK musí najít jiné řešení a že Česko nebude za nic ručit, ve středu ale zněla jeho slova smířlivěji. Česko by podle něj mohlo podpořit využití zmrazených aktiv na půjčku na zajištění fungování Ukrajiny, ale za určitých podmínek. Chce plně zohlednit belgické obavy a záruky členských států žádá dobrovolné.
Podobně hovořil i slovenský premiér Robert Fico. Ten nechce podpořit žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny.
Úvahy jsou přitom takové, že z 210 miliard eur by polovina měla jít na vojenské účely. Peníze by Ukrajina dostávala postupně a na jasné účely, budou rovněž fungovat přísné mechanismy kontroly. Pro rok 2026 by to znamenalo 105 miliard eur, přičemž podle informací agentury by zatím stačilo pokrýt zárukami alespoň 50 procent této částky.
„Je na lídrech, aby rozhodli,“ uvedl nejmenovaný unijní zdroj. „Všichni si uvědomují obavy Belgie i to, co je pro Belgii v sázce,“ dodal. Přehlasovat Belgii ale podle zdrojů ostatní země nechtějí.
Belgie podle posledních informací přišla s novým návrhem na společnou půjčku, kterou si EU vezme na finančních trzích, tedy o první variantě. Podle Belgičanů by přitom rozhodnutí přijala kvalifikovaná většina a nebyla by zapotřebí jednomyslnost.
Podle unijních zdrojů je to ale nemožné a odmítají to i právníci z Evropské komise s tím, že pokud se má za půjčku ručit rozpočtem EU, který se týká celé sedmadvacítky, není možné, aby o tom rozhodovala pouze kvalifikovaná většina.
„Lídři EU se chystají pokusit o něco, co nikdy předtím nezkusili. Šance na neúspěch jsou přitom značné. Jejich činy by mohly vytvořit nebezpečné precedenty a jakýkoli chybný krok by mohl na roky dopředu podkopat důvěru mezi 27 členskými zeměmi bloku“, napsala o summitu agentura AP.
Putin označil evropské politiky za „podsvinčata“
Členské státy EU už minulý týden rozhodly kvalifikovanou většinou o tom, že ruská aktiva v EU zůstanou zmrazená na neurčito, a nebude o tom tedy třeba hlasovat každých šest měsíců znovu jako dosud. Padla tak překážka související s použitím těchto aktiv na pomoc Ukrajině.
První verze rusko-amerického plánu na ukončení konfliktu na Ukrajině, zveřejněná koncem listopadu, navrhovala předat část těchto aktiv Washingtonu a Moskvě na rozličné projekty.
Třebaže plán od té doby doznal řady změn, původní postoj Spojených států dokládá, že USA jsou zřejmě ochotny použít tato aktiva jako páku k dosažení dohody s Ruskem s tím, že by Moskva mohla část zmrazených aktiv získat zpět, napsala agentura AFP.
Putin ve středu v Moskvě prohlásil, že pokud Kyjev a evropští politici, které označil za „podsvinčata“, nepřistoupí na americké návrhy na mírové urovnání, vezme si Rusko další území na Ukrajině silou.
11. prosince 2025 |
