„Během tohoto období budou veškeré vojenské akce pozastaveny. Rusko se domnívá, že ukrajinská strana by měla následovat tohoto příkladu,“ uvedl Kreml a sdělil, že Putin příměří nařídil z humanitárních důvodů.
Moskva dále pohrozila, že v případě „porušení příměří ukrajinskou stranou“ zareagují ruské ozbrojené síly adekvátně. „Ruská strana znovu oznamuje svou připravenost k mírovým rozhovorů bez předběžných podmínek,“ dodala kancelář prezidenta.
„Proč čekat do 8. května?“ reagoval na síti X ukrajinský ministr zahraničí Sybiha, podle něhož by příměří mělo být reálné a nejen pro vojenskou přehlídku připomínající v Rusku konec války. „Ukrajina je připravena podpořit trvalé, odolné a úplné příměří. Navrhujeme to neustále,“ dodal.
Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko Putinovo jednostranné příměří označil za manipulaci. „Proč ne plné a komplexní příměří? Cokoli, co není celkovým klidem zbraní, je ruskou manipulací pro informační a vojenské účely,“ uvedl Kovalenko podle portálu RBK-Ukrajina.
O příměří a mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou usilují Spojené státy, které zatím vedly oddělená jednání se zástupci obou znepřátelených zemí. K výsledku se zatím dospět nepodařilo. Kyjev už dříve přistoupil na americký návrh na celkové třicetidenní příměří.
Putin ale požadavek prezidenta Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nepřijal a Moskva souhlasila pouze s třicetidenním přerušením útoků na energetické cíle. Později ještě Putin vyhlásil krátký velikonoční klid zbraní. Obě strany se vinily z porušování obou příměří.
Válka na Ukrajině |
Americká administrativa mezitím začala dávat najevo, že USA ukončí své snahy o urovnání konfliktu, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody. Trump byl podle Reuters v posledních dnech vůči Moskvě kritičtější než obvykle a vyjádřil obavy, zda ho Putin neklame.
V neděli šéf Bílého domu uvedl, že chce, aby jeho ruský protějšek zastavil útoky na Ukrajinu a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová dnes podle Reuters v reakci na Putinovo krátkodobé příměří zopakovala, že americký prezident dal jasně najevo, že usiluje o trvalý klid zbraní. Šéf Bílého domu je stále více frustrován Putinem a Zelenským, kteří by měli zasednout k jednacímu stolu a válku ukončit, uvedla Leavittová. Současnou válku na Ukrajině rozpoutalo 24. února 2022 Rusko na Putinův příkaz.
Rusové slaví vítězství v takzvané Velké vlastenecké válce 9. května, tedy o den později než v Evropě, protože v době podpisu německé kapitulace bylo v Berlíně 23 hodin večer, ale v Moskvě už byla hodina po půlnoci.
Rusko nazývá Velkou vlasteneckou válkou část druhé světové války, která začala v červnu 1941 německým přepadením Sovětského svazu. V roce 1939 nacisté a Sověti uzavřeli smlouvu o neútočení, kterou si zároveň rozdělili východní Evropu.