Ruska hledá rodinám zajatce, o nichž úřady mlčí. Ale z Ukrajiny už zpět nechce

Autor:
  19:39aktualizováno  19:39
Když ruská armáda nedokázala Irině Kryninové poskytnout informace o jejím partnerovi, který se ztratil na ukrajinském bojišti, rozhodla se vzít věci do vlastních rukou. Její cesta vedla na Ukrajinu, odkud už se ovšem zpět do vlasti nevrátila. Rozhodla se pomáhat ruským rodinám, jež podobně jako ona baží po zprávách o svých blízkých, které ruští úředníci nevedou na žádných oficiálních seznamech.
Ruští vojáci propuštění z ukrajinského zajetí (19. dubna 2025)

Ruští vojáci propuštění z ukrajinského zajetí (19. dubna 2025) | foto: Russian Defence Ministry / TASS / ProfimediaProfimedia.cz

Poté, co Kryninová neměla v roce 2023 o partnerovi měsíce žádné zprávy, přemohla strach a kontaktovala ukrajinskou organizaci Chci najít, která pomáhá ruským válečným zajatcům navázat spojení s jejich rodinami. Ta jí potvrdila to, v co doufala – je naživu a nachází se v zajetí.

Kryninová, jež se ani po tomto zjištění nedočkala asistence ruských úřadů, s pomocí téže organizace vyrazila na Ukrajinu, která jí umožnila se s přítelem setkat. Jejich shledání bylo emotivní a plné otázek.

Zatímco on se rozhodl počkat na výměnu zajatců, aby se mohl vrátit domů, pro Kryninovou se něco takového stalo nemyslitelné. „Docela rychle po příjezdu na Ukrajinu jsem si ujasnila, že do Ruska už se nevrátím,“ popsala Rádiu Svobodná Evropa (RFE).

S partnerem se nakonec rozešla a už více než rok a půl pomáhá koordinovat komunikaci ruských rodin s ruskými válečnými zajatci. Za tímto účelem založila vlastní skupinu Krok kupředu. Zpočátku se ji lidé na ruské straně hranic zdráhaly kontaktovat, ale nyní má zájemců mnoho.

„Existuje hodně válečných zajatců, kteří nemají v Rusku žádný oficiální status. Vedou je jako ztracené, nebo na nějakém speciálním seznamu. My pomáháme rodinám status zajatců získat,“ popsala.

„Mým cílem je bezpodmínečná výměna všech za všechny. To je to, za co bojujeme. Každá výměna znamená, že se domů vrátí o jednoho Ukrajince víc,“ uvedla. Kromě výměny fotografií a dopisů organizuje videohovory mezi ruskými zajatci a jejich rodinami. Někteří Rusové se ale obávají, že je úřady označí za zrádce, a nechtějí s ukrajinskou stranou spolupracovat.

Kolik Ukrajina zadržuje ruských válečných zajatců není jasné, podle listu The Times je to nejméně 1 400 vojáků. Od začátku invaze Ukrajina a Rusko provedly více než 60 výměn zajatců, což vedlo k návratu 4 700 ukrajinských válečných zajatců a zřejmě podobného počtu Rusů.

Válka na Ukrajině

Poslední výměna se odehrála 6. května a obě strany si při ní předaly po 205 zajatcích. „Mnoho nyní propuštěných bylo v ruském zajetí od začátku invaze a jsou mezi nimi zranění a těžce nemocní,“ uvedl v minulém týdnu ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec.

Moskva tvrdí, že zadržuje přes šest tisíc ukrajinských válečných zajatců, Ukrajina však tento údaj zpochybnila. Podle Kyjeva Rusko kromě vojáků vězní také nejméně šestnáct tisíc ukrajinských civilistů, včetně dětí.

Ukrajina zřídila pět zajateckých táborů, v nichž se podle zpráv Rusům dostává lékařské péče, stravy a humánního zacházení, což kontrastuje se zdokumentovaným zacházením s ukrajinskými zajatci v ruské vazbě.

OSN loni vydala zprávu, ve které obvinila Rusko ze systematického mučení ukrajinských zajatců. Zpráva zmiňuje sexuální násilí včetně znásilňování, surové bití nebo mučení elektřinou. Ukrajinští psychologové rovněž popsali, že někteří muži se z ruského zajetí vrátili vykastrovaní.

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.