„Priority jsou jasné: každý z nás v Evropě potřebuje dobré sousedské vztahy založené na rovnosti, vzájemném přínosu a respektu. Polsko poskytlo Ukrajině po začátku plnohodnotné invaze značnou podporu, za kterou jsme Polsku vděční,“ napsal Zelenskyj.
Ukrajinský prezident uvedl, že měl schůzku o ukrajinské politice vůči Polsku, ze které vzešlo několik důležitých rozhodnutí. Jedním z nich je zmíněné zpřístupnění archivů. Ukrajina rovněž udělí „významný“ počet povolení k pátracím a exhumačním pracím v souvislosti s volyňským masakrem a společně s Polskem navýší kapacitu těchto činností.
Při takzvaném volyňském masakru se oběťmi na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak píší o masakrech civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády (Armia Krajowa) proti ukrajinským vesnicím, při kterých bylo podle odhadů zabito až 20 tisíc Ukrajinců.
Masakry z dob druhé světové války stále zatěžují vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. Polský prezident Karol Nawrocki v červnu odebral nejvyšší polské vyznamenání Zelenskému v reakci na pojmenování jednotky ukrajinských speciálních sil po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), která za druhé světové války bojovala proti Sovětům za nezávislost Ukrajiny, ale někdy spolupracovala i s nacistickým Německem. UPA má na svědomí masakry polských civilistů na Volyni.
Ukrajinci nyní vnímají příslušníky UPA hlavně jako bojovníky za svobodu a nezávislost své vlasti. Pro Polsko je však připomínka UPA mimořádně citlivým tématem.
