Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vzdá se Ukrajina území výměnou za záruky? Přicházejí první náznaky

  13:31
Ukrajinští vládní představitelé, kteří po měsíce prohlašovali, že by v rámci mírového vyrovnání nikdy nepřipustili, že by se vzdali jakéhokoli území okupovaného Ruskem, nyní mění názor. Vzhledem k tomu, že nově zvolený americký prezident Donald Trump prosazuje, aby se rychle vyjednávalo a tím i co nejdříve ukončil konflikt, kladou hlavní důraz na bezpečnostní záruky po stanovení potenciální demarkační linie, píše list The New York Times.
Fotogalerie1

Následky ruského útoku na průmyslové čtvrti Kyjeva (12. listopadu 2024) | foto: STATE EMERGENCY SERVICE OF UKRAINEReuters

Ukrajinské síly nadále ztrácejí pozice na východě. Dva vysoce postavení ukrajinští činitelé i proto připouštějí, že ochrana zájmů jejich země při potenciálních jednáních bude méně záviset na obnově mezinárodně uznávaných hranic. Náhradní hraniční čára bude pravděpodobně vyházet ze situace na bojišti. A na zárukách k dodržování příměří.

Šéf výboru pro obranu a zpravodajství ukrajinského parlamentu Roman Kostenko zdůrazňuje: „Vyjednávání musí být založeno na zárukách. Pro Ukrajinu není nic důležitějšího.“

Jiný vysoký ukrajinský činitel, který nechtěl kvůli citlivé povaze tématu být jmenován, dodal: „Územní otázka je extrémně důležitá, ale zůstává druhořadá. Primárním problémem jsou bezpečnostní záruky.“

Mezinárodně uznávané rusko-ukrajinské hranice jsou z roku 1991. Od roku 2014, kdy Rusko uloupilo Krym a obsadilo část Donbasu, a invaze v roce 2022 převzala Moskva kontrolu nad přibližně 20 procenty ukrajinského území.

Podle The New York Times se zdá, že nový přístup z ukrajinské strany vytváří základy pro potenciální dohodu, která by mohla ponechat Rusku kontrolu nad částí ukrajinského území, i když pouze dočasně nebo de facto.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v říjnu při jednání o příměří poznamenal, že každý chápe, že bez ohledu na cestu, kterou se Kyjev vydá, nikdo oficiálně neuzná odtržení okupovaných území.

„Z naší strany musíme udělat vše pro to, aby tato válka příští rok skončila, aby skončila diplomatickou cestou,“ řekl Zelenskyj naposledy v sobotu v rozhovoru pro veřejnoprávní stanici Ukrajinské rádio. Zároveň eufemisticky připustil, že situace na bojišti je komplikovaná.

Ukrajina v opotřebovávací válce tahá s Ruskem za kratší konec – když jde o ni samotnou. Opírá se o vrtkavou západní pomoc, z níž dorazil pořád jen zlomek toho, co bylo slíbeno. A s Trumpem v Bílém domě patrně může čekat, že se ta americká může začít tenčit.

I Rusko je materiálně i lidsky v kritické situaci. Má však pořád větší rezervy. Každý rok mu dospějí potenciálně stovky tisíc nových vojáků. A stále více využívá obrovského arzenálu, který si vybudoval nový spojenec Moskvy – KLDR.

Autor: