"Stává se, že když stojím na protiválečné demonstraci s ukrajinskou vlajkou, tak kolemjdoucí plivou a křičí 'Kliď se, vypadni, když se ti tu nelíbí!', řekl ČTK Ryžov během pobytu v Praze, kde je hostem nevládní organizace Člověk v tísni. "To je heslo dne. Asi není daleko doba, kdy zavedou výjezdní víza jako v Sovětském svazu a nepohodlní zase budou moci vycestovat. Možná je teď jedna z posledních příležitostí, jak z Ruska odjet," dodal.
Rusko už zažilo "utahování šroubů" po předloňském návratu Vladimira Putina do Kremlu, kdy nové represivní zákony a tvrdý postup proti odpůrcům režimu skoncovaly s mohutnými protivládními protesty, které se odehrávaly v ulicích ruských měst na přelomu let 2011 a 2012. Režim však až dosud nesahal na individuální svobody.
Nyní, na pozadí anexe Krymu a vření na jihovýchodě Ukrajiny, kde proruští separatisté povstali proti prozápadnímu režimu v Kyjevě, se podle Ryžova poměry uvnitř země znovu zhoršují. Zatímco v Moskvě parlament schvaluje nové a nové "protiteroristické" zákony, v regionech pronásleduje opozičníky nejen tajná služba, ale i novodobá "politická policie", která působí pod pláštíkem speciálních oddělení ministerstva vnitra pro boj proti extremismu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Trpký život kritiků režimu
V samém Nižním Novgorodu je místní náčelník podle Ryžova nejen velmi aktivní ve ztrpčování života všem kritikům režimu sledováním, provokacemi i brutálními přepadeními, ale obětem se ještě otevřeně vysmívá na sociálních sítích.
"Sami nevíme, co se od režimu Vladimira Putina dá ještě čekat. My, odpůrci války, jsme všichni označováni za zrádce národa a všechny nevládní organizace za zahraniční agenty. To jsou výrazy jak od Adolfa Hitlera a Josepha Goebbelse," postěžoval si Ryžov. Důsledkem pak je, že značná část občanské společnosti je vyloučena z veřejného prostoru.
Ukrajinskou krizi, která hrozí zopakováním krymského scénáře na jihovýchodě země, podle Ryžova nezavinila jen Moskva, ale i nemohoucnost Kyjeva a slabost Západu. Vyhrocení krize také slouží režimu k odlákání zájmu ruské veřejnosti o všednějších starostí. Jako je třeba "nepochopitelná skutečnost, že v Rusku je nafta a benzin o polovinu levnější než v Česku, ale přesto jsou potraviny v ruských obchodech mnohem dražší".
Kdo chrání lidská práva?
Pokud jde o ochranu lidských práv na územích, kde nyní zřejmě působí ruští vojáci, Ryžov připouští, že na Krymu, ani na jihovýchodní Ukrajině nyní nepůsobí žádná nezávislá či nevládní organizace, která by systematicky mapovala porušování občanských svobod, ale jen jednotlivci či novináři. Zprávy o tom, co se ve skutečnosti děje, bývají často protichůdné a k nedostatku hodnověrných informací prý přispívají i ukrajinské úřady, které se snaží znemožnit vjezd do země všem Rusům, včetně nezávislých novinářů.
