Vyšetřovatelé zkoumají tři verze, z nichž první spojuje zločin s novinářovou prací, upřesnil agentuře AFP mluvčí ministerstva vnitra. Dalšími možnostmi se jeví loupežné přepadení, anebo osobní konflikt.
Komarov byl napaden již 4. května, utrpěl zranění hlavy a byl hospitalizován v kómatu na jednotce intenzivní péče. Lékaři jej několikrát operovali. Zemřel, aniž nabyl vědomí. Po jeho smrti policie překvalifikovala zločin na úkladnou vraždu. Přepaden byl poté, co podle kolegů avizoval, že zveřejní dokumenty dokazující korupci na místní radnici.
Policie zveřejnila portrét předpokládaného podezřelého z útoku na novináře a záběry z pouličních kamer a vyzvala veřejnosti k pomoci při zjištění totožnosti podezřelého, uvedla televize TSN na svém webu.
Smrt kvůli vyšetřování korupce
Od útoku policisté vyslechli více než 1300 lidí, ale útočníky se stále nepodařilo identifikovat. Podle místního tisku byl Komarov, který se věnoval hlavně korupci a organizovanému zločinu ve městě, terčem útoků i v minulosti.
Pobouření nad zločinem vyjádřila organizace Reportéři bez hranic. „Požadujeme od policie rychlé objasnění případu a dopadení pachatelů,“ uvedla Oksana Romanjuková z ukrajinského nevládního Institutu masových informací, specializujícího se na média.
AFP poznamenala, že novináři se na Ukrajině těší svobodě slova, ale jejich bezpečnost budí znepokojení: útoky na žurnalisty nejsou vzácné a vyšetřování často končí ve slepé uličce. K nejznámějším případům patří zavraždění rusko-běloruského novináře Pavla Šeremeta, kterému v červenci 2016 v Kyjevě vybuchla v autě bomba. Tato vražda nebyla dodnes objasněna.
Vražda zakladatele renomovaného listu Ukrajinska pravda Heorhije Gongadzeho v roce 2000 otřásla Ukrajinou a pošpinila tehdejšího prezidenta Leonida Kučmu, ale objednavatele zločinu se nikdy nepodařilo vypátrat.
Na letošním žebříčku svobody tisku, sestaveného Reportéry bez hranic, figuruje Ukrajina na 102. ze 180 míst.