Protestní hnutí v Kyjevě přerostlo minulý týden v ozbrojené srážky, které si před pádem režimu vyžádaly okolo stovky obětí na životech. Prozatímní ministr vnitra Arsen Avakov rozpustil obávané pohotovostní jednotky Berkut a prokuratura začala pro podezření z vražd stíhat kromě Janukovyče i exministra vnitra, bývalého prezidentova kancléře, bývalého generálního prokurátora i bývalé velitele tajné služby a vojsk ministerstva vnitra. Úřady se také snaží vystopovat zahraniční konta prominentů a prověřují podezření z korupce.
Napětí na Krymu
Policie musela ve středu zasahovat v Simferopolu, správním středisku autonomního Krymu, rozpolceného na odpůrce a přívržence nového režimu. "Ukrajina není Rusko!" a "Alláh je veliký!" skandoval dav asi 10 000 krymských Tatarů, zatímco několik tisícovek místních Rusů odpovídaly pokřikem "Rusko, Rusko!".
O nebezpečí separatistických tendencí na strategicky důležitém poloostrovu, kde má Rusko pronajatu námořní základnu v Sevastopolu, už jednal s náčelníky bezpečnostních složek úřadující šéf parlamentu a státu Oleksandr Turčynov. Ten se ve středu chopil i povinností vrchního velitele ukrajinské armády.
Krymská otázka
Na strategicky důležitém Krymu, který je i základnou ruské černomořské flotily, se zřejmě nejvýrazněji rýsuje rozdělení Ukrajiny poté, co protestní hnutí donutilo proruského prezidenta Viktora Janukovyče k úprku. Situace budí obavy, že východ země neuzná autoritu nového prozatímního vedení země. Krymští Tataři, kteří se aktivně podíleli na protestech proti Janukovyčově režimu, mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu, který je za druhé světové války nechal z poloostrova masově deportovat. Ruští zákonodárci během úterní návštěvy Krymu tvrdili, že Moskva chce ochránit ruskojazyčné obyvatele poloostrova, což vyvolalo obavy z ruského vojenského zásahu. To ale dnes popřela předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. "Takový scénář není možný," řekla. |
Ukázka ruské síly
V Moskvě pak prezident Putin nařídil náhlou komplexní prověrku bojové pohotovosti vojsk v západním a centrálním Rusku. Cvičení podle ministra obrany potrvá do 3. března.
Ukázka ruské síly následovala poté, co Moskva opakovaně vyjádřila nelibost nad pádem režimu v Kyjevě, kde se o uplynulém víkendu k moci dostali stoupenci sblížení země s Evropskou unií. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes vyzval Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, aby co nejrozhodněji odsoudila "růst nacionalistických a neonacistických nálad na západě Ukrajiny".
Český prezident Miloš Zeman se k tématu vyjádřil, že na obou stranách konfliktu na Ukrajině jsou "nejen demonstranti, ale i radikálové". Jak dodal, nemůže vyloučit, že se tam pohybují i lidé, kteří se otevřeně hlásí k neonacistickým myšlenkám. "Nemyslím si ale, že tito lidé převáží," uvedl Zeman při návštěvě Evropského parlamentu ve Štrasburku. Na závěr zopakoval na adresu Janukovyče: "Sliby se mají dodržovat. A jestliže je nedodržujete, nemůžete se divit, že přijde reakce demonstrantů."
VÍCE ZDE: |
Nevyhnutelná devalvace měny
Po dalším oslabení hřivny - kvůli politické krizi a hrozbě státního bankrotu - ukrajinská centrální banka oznámila, že opustila řízený kurz měny a nahradila jej kurzem plovoucím. Podle analytiků je devalvace nevyhnutelná.
Kyjev nedávno odhadl potřebu zahraniční pomoci v letošním a příštím roce na ekvivalent 700 miliard korun. USA podle náměstka ministra zahraničí Williama Burnse už vyslaly své experty do Kyjeva, aby pomohli zvládnout krizi. Evropská komise dnes zopakovala, že by ráda zapojila Rusko jako jednoho z klíčových hráčů do finanční pomoci Ukrajině. Nicméně Rusko popřelo, že by se do vícestranných jednání zapojilo. Žádná taková jednání se totiž podle náměstka ruského ministra financí dosud nevedou.
Česká vláda ohlásila, že ve čtvrtek vyšle dva letecké speciály do Kyjeva, které převezou do pražských nemocnic k ošetření 23 Ukrajinců, zraněných při nedávných násilnostech.
Podoba nové vládyVládní program lze podle hlavního kandidáta na post premiéra Arsenije Jaceňuka shrnout do pěti bodů: je to zejména stabilizace finanční a politické situace v zemi, dále uzavření smlouvy s Mezinárodním měnovým fondem, vyšetření zločinů spáchaných při útocích proti demonstrantům, reforma ministerstva vnitra a podpis asociační smlouvy s Evropskou unií. Své podmínky si kladou demonstranti, kteří si vymínili právo o nové vládě spolurozhodovat. Ve vládě podle nich nesmí být nikdo ze stovky nejbohatších Ukrajinců a rovněž žádný z politiků, který vykonával jakoukoli státní funkci od roku 2010, kdy se prezidentem stal Viktor Janukovyč. |
