Prezidenti všech pěti zúčastněných zemí se na prodloužení ropovodu dohodli už na květnovém summitu v Krakově, nyní dohodu formálně zpečetili. Projekt, který přijde odhadem na 500 milionů eur (asi 13,5 miliardy korun), má jeden zásadní cíl - snížit závislost zemí střední Evropy na dodávkách ruské ropy. Zároveň má ale i jeden háček. Není totiž jasné, zda bude Ázerbájdžán schopen dodávat tolik ropy, aby byl nový ropovod ekonomicky životaschopný.
Ázerbajdžánský prezident Ilcham Alijev ale dnes zdůraznil, že jeho země přikládá projektu velkou váhu a že už příští rok vytěží nejméně 55 milionů tun surové ropy. Prezidenti si uzavření dohody pochvalují, zároveň ale s nevysloveným poukazem na Rusko zdůrazňují, že projekt není namířen proti žádné zemi. Nicméně už krakovské jednání státníků o novém ropovodu zástupci Ruska označili za "protiruské".
Evropa získává podle údajů Eurostatu čtvrtinu dodávek zemního plynu a třetinu dodávek ropy z Ruska. Státy ze střední a východní Evropy jsou ale na ruských surovinách závislé mnohem více.
Ázerbajdžánský prezident Ilcham Alijev ale dnes zdůraznil, že jeho země přikládá projektu velkou váhu a že už příští rok vytěží nejméně 55 milionů tun surové ropy. Prezidenti si uzavření dohody pochvalují, zároveň ale s nevysloveným poukazem na Rusko zdůrazňují, že projekt není namířen proti žádné zemi. Nicméně už krakovské jednání státníků o novém ropovodu zástupci Ruska označili za "protiruské".
Evropa získává podle údajů Eurostatu čtvrtinu dodávek zemního plynu a třetinu dodávek ropy z Ruska. Státy ze střední a východní Evropy jsou ale na ruských surovinách závislé mnohem více.
