Prezident Petro Porošenko za hlavní důvody nominace 49letého Poltoraka označil schopnosti a autoritu generálplukovníka, který Národní gardě velel od jejího březnového obnovení.
Prvním ukrajinským ministrem obrany po převratu byl Ihor Teňuch, který nastoupil hned po Janukovyčově pádu. Po měsíci ho ve funkci nahradil Mychajlo Koval, kterého v červenci vystřídal Valerij Heletej, ostře kritizovaný za srpnovou porážku ukrajinských sil u Ilovajska, kde po obklíčení separatistickými jednotkami zahynulo nejméně sto ukrajinských vojáků.
Po této porážce Porošenko opustil myšlenky na vojenské řešení konfliktu a 5. září vyhlásil příměří, které je sice často porušováno, ale stále platí.
PSALI JSME: |
Autorita s jasnou představou
Porošenko v úterý Poltoraka představil jako člověka s velkou autoritou uvnitř armády. Prezident od nového ministra očekává, že „pro Ukrajinu vytvoří silný systém obrany“. „Mám jasnou představu o tom, co mám dělat,“ ujistil Poltorak poslance. „Ukrajina potřebuje mír. Moderní a dobře připravené, mobilní a dobře vybavené ozbrojené síly jsou garantem tohoto míru,“ prohlásil Poltorak.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk (vlevo) s nově jmenovaným ministrem obrany,...
Nový ministr nastupuje do funkce v době, kdy jsou průmyslové východní regiony Ukrajiny dějištěm každodenních střetů mezi vládními silami a proruskými separatisty a kdy se Ukrajina chystá na parlamentní volby plánované na 26. října. Porošenko doufá, že z nich vzejde široká platforma podporující jeho mírový plán a politiku, která má Ukrajinu přiblížit Evropě.
Střety před parlamentem
Před budovou parlamentu se dav několika tisíc protestujících střetl s policií. Převážně mladí lidé, z nichž někteří byli maskováni a ozbrojeni obušky nebo řetězy, se shromáždili před hlavním vchodem do parlamentu a začali do něj střílet. Demonstranti podle agentury Reuters házeli kameny, kouřové bomby a stříleli do oken parlamentu ze vzduchových pušek. Podle Reuters není jasné, co protestující požadovali. Zároveň odmítali říct, jakou politickou sílu reprezentují.
Kvůli nepokojům bylo zasedání parlamentu přerušeno. Většina oken v prvním podlaží byla rozbita. „Je to provokativní akce zaměřená na destabilizaci situace na Ukrajině,“ řekl zástupce ukrajinského ministra vnitra Zorjan Škirjak.
Nacionalistická strana Svoboda však předtím nedaleko parlamentu pořádala mítink vyzývající poslance, aby uznala zvláštní status někdejší Ukrajinské povstalecké armády (UPA), partyzánské skupiny kontroverzního nacionalisty Stepana Bandery za 2. světové války. Svoboda i další nacionalistické uskupení Pravý sektor však popřely, že by se jejich členové protestů účastnili.
Radikálové před kyjevským parlamentem.
Při srážkách s demonstranty utrpělo zranění 15 policistů. Potyčky pak skončily zatčením padesátky „provokatérů“, kteří házeli kameny a dělobuchy, rozbíjeli okna a napadali strážce pořádku, uvedl podle ruské agentury Interfax poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka. Prý není vyloučeno, že za provokací u parlamentu stálo Rusko.
Poslanci rovněž schválili protikorupční legislativu, včetně zřízení protikorupčního úřadu a reformy generální prokuratury.
