Na Ukrajině se naposledy choroba objevila v roce 1996. Teď je, zdá se, zpět. Nemoc se do země vrátila především kvůli katastrofálně nízké proočkovanosti. Potřebné vakcíny přitom leží ve skladech.
„Vloni jsme pokryli vakcínami proti obrně 49 procent z těch, kteří by měli být očkováni. Letos dokonce jen 15 procent. A není to jen proto, že nejsou vakcíny, ale protože se tím pořádně nikdo nezabývá,“ prohlásil tento týden ministr zdravotnictví Ukrajiny Alexandr Kvitašvili.
Po smrti nejbohatšího Ukrajince bojují oligarchové o jeho peníze a vliv |
Mezitím se vedení Zakarpatské oblasti, kde byly oba případy nákazy odhaleny, ohradilo proti původní diagnóze. Údajně jde možná o nějakou jinou příčinu ochrnutí než obrnu. Oblastní úřady i lékaři nechtějí na Zakarpatsku nechat nálepku „nakažlivé“ oblasti, která není schopna zajistit proočkování obyvatelstva, čímž by bylo nebezpečí šíření choroby zažehnáno.
Primář infekční oblastní nemocnice v Zakarpatsku Michail Poljak ovšem uvedl, že očkovat nemůže, neboť nemá čím. Prý má nyní k dispozici jen 15 procent z toho počtu vakcín, které by potřeboval. Když se k tomu přidají rodiče, kteří stále častěji očkování odmítají (tento trend nastoupil po roce 2009, kdy údajně po očkování proti obrně zemřelo dítě, případ ale nebyl potvrzen), lze situaci charakterizovat jako alarmující – proočkovanost je tragicky nízká.
Rehabilitation system is absent in Ukraine today.And this is not just about ATO, but for children with cerebral palsy as well.#healthukraine
— Ірина Сисоєнко (@Iryna_Sysoenko) 3. Červenec 2015Obě děti jsou ze sociálně slabých rodin – nežijí ale ve společné domácnosti, nýbrž 30 kilometrů daleko od sebe, takže se pravděpodobně nemohly jedno od druhého nakazit. Vadim je z Rachovského a Bohdana z Ťjačevského okresu. Rodiče chlapce očkování rezolutně odmítli. Mladší dívka zatím nebyla schopna vakcinace ze zdravotních důvodů. Vadim dokonce už opět navštěvuje školku. Zakázat mu to nelze. Ukrajinské zákony totiž nepodmiňují návštěvu dětských kolektivních zařízení očkováním proti infekčním nemocem.
Podezřelé případy
Obrna možná nepostihla pouze tyto dvě děti. Úřady Zakarpatska přiznávají s odvoláním na lékaře, že se v jejich oblasti letos už 12 osob obrátilo na zdravotníky s příznaky odpovídajícími dětské obrně. Vloni bylo takových podezřelých případů osm, předloni třináct. Po laboratorních testech ale byla prý obrna vždy vyloučena. Jak zdůraznil Markovič, je to jasný důkaz toho, že poliovirus, který nemoc způsobuje, na Zakarpatsku nepředstavuje žádné nebezpečí.
Jenže poradkyně prezidenta Petra Porošenka, poslankyně a zkušená lékařka Olha Bohomolecová již potvrdila, že původní diagnóza byla správná. Jedná se o nakažlivou dětskou obrnu.
Rusko vykročilo ke smrti bez bolesti. Cestu otevřely utrpení nemocné dívky a vlna sebevražd |
V roce 2014 UNICEF a Světová zdravotnická organizace oznámily, že dětská obrna může na Ukrajině vypuknout v jakoukoliv chvíli, a to kvůli katastrofálně nízké úrovni proočkovanosti. I proto v květnu 2015 UNICEF předal ukrajinské straně 600 tisíc dávek vakcín. Jenže sérum je stále ve skladech a jeho použití brání nesmyslně složitý byrokratický systém a řada formálních překážek.
Ukrajina patří na „černý seznam“ třinácti zemí, které představují akutní nebezpečí s ohledem na možnost vypuknutí epidemie obrny. V současnosti se nemoc aktivně vyskytuje pouze v Afghánistánu, Pákistánu, Indii a několika afrických státech.
