"Co by čekalo Ukrajinu? Odpověď je zjevná: bankrot a sociální kolaps. Takový novoroční dárek by v takovém případě čekal Ukrajince," prohlásil Azarov podle agentury RIA Novosti na zasedání vlády, během kterého obhajoval úterní dohodu prezidenta Viktora Janukovyče s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Oba prezidenti se v Kremlu domluvili na snížení ceny ruského plynu, jakož i o tom, že Rusko koupí ukrajinské dluhopisy za 15 miliard dolarů (přes 300 miliard korun).
Podle Azarova mají nižší ceny na plyn platit od 1. ledna až do vypršení původně desetiletého kontraktu v lednu 2019, což "nám dovolí opět oživit hospodářský růst". "Výjimečné příznivé podmínky" úvěrování ukrajinské ekonomiky, vyjednané prezidentem, zase "umožní podniknout rozsáhlé plány na modernizaci hospodářství", dodal Azarov.
Dohoda s Moskvou dává momentálně ukrajinské vládě a Janukovyčovi podle agentury Reuters jistý prostor nadechnout se v zápasu s ekonomickými problémy země. Rozhněvala však demonstranty, kteří na kyjevském náměstí Nezávislosti čtvrtý týden požadují odstoupení prezidenta a vlády kvůli jejich náhlému odmítnutí uzavřít asociační dohodu s EU a naopak se sblížit s Moskvou.
VŠE O AKTUÁLNÍM DĚNÍ NA UKRAJINĚ |
Neskrývaný nátlak, zní opět z Moskvy
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu opět obvinil Západ z "neskrývaného nátlaku" na ukrajinskou vládu, aby si vybrala přidružení k Evropské unii namísto sblížení s Ruskem. "Vyvíjení neskrývaného nátlaku - nehledě na včerejší rozhodnutí v Moskvě - budí údiv. Na adresu Kyjeva směřují kategorické výzvy, aby si 'svobodně vybral' Evropu," prohlásil šéf ruské diplomacie před členy horní komory parlamentu. "V té samé výzvě je obsažen vnitřní rozpor, když suverénnímu státu upírají právo samostatně vyřešit situaci a působit v souladu s vlastními zákony a národními zájmy," dodal.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov
"Naše stanovisko je založeno na respektu k suverénní volbě Ukrajiny," zdůraznil Lavrov. "Počítáme s tím, že Ukrajině se podaří překonat nahromaděné problémy, přičemž tak udělá v ústavním, právním rámci, a přijme vlastní rozhodnutí." Ačkoliv Západ obviňuje Kreml, že přiměl Kyjev k obratu od EU hrozbami obchodních sankcí, Lavrov trvá na tom, že Rusko v rámci vlastního "euroasijského" integračního projektu "nikomu nic nevnucuje".
Projekt zatím Moskva rozvíjí s Běloruskem a Kazachstánem, ale Lavrov uvítal také zapojení Arménie a Kyrgyzstánu. Projekt Euroasijské unie ale prý není protiváhou k Evropské unii Moskva je podle Lavrova "připravena pracovat nad sladěním" s přístupy EU, aby v budoucnu mohla s tímto "strategickým partnerem" vytvořit "jednotný hospodářský a humanitární prostor od Atlantiku k Tichému oceánu", "bez dělících linií v Evropě" a bez "falešných voleb s námi či proti nám".
