Před téměř dvěma týdny se šéf venezuelského parlamentu Juan Guaidó jednostranně prohlásil úřadující hlavou státu poté, co zákonodárci odmítli uznat nový mandát prezidenta Madura. Podle opozice byly loňské volby neregulérní a prezident se svého druhého mandátu ujal začátkem ledna protiprávně. Od té doby zemí otřásají protesty.
Ruský letoun ve Venezuele vyvolává dohady. Rusové prý chtěli odvézt 20 tun zlata |
Dramatická politická situace však zasahuje především ty nejzranitelnější – děti. Právě děti platí ve Venezuele obrovskou daň za nepokoje a destabilizaci režimu. Podle médií venezuelské děti často umírají na běžně vyléčitelné nemoci, jelikož nejsou léky nebo na ně jejich rodiče nemají finance. Dospělí ostatně nemají dostatek peněz ani na jídlo pro sebe, a tak se občas uchylují ke krajním řešením - nutí své děti k prostituci, nebo je jednoduše opustí.
Například v sirotčinci Fundacion la Casa de Ana nedaleko Caracasu žije 27 dětí. Každé z nich má za sebou děsivý příběh. Jednoho chlapce jeho matka bila natolik, že mu rozrazila lebku, několik dívek pak prožilo hrůzné momenty, když je jejich rodiče prodávali pedofilům, aby si mohli koupit jídlo.
  |
„Většinou jsou tady kvůli extrémní chudobě, která zde vládne,“ uvedla pro britský Daily Mail dobrovolnice ze sirotčince Carolina Santander. „Některé z nich byly sexuálně zneužívány, jiné prodávány, ale nakonec je všechny jejich rodiče opustili.“
Každé sedmé dítě v zemi navíc podle statistik trpí podvýživou. Rodiče totiž často, přestože pracují, nemají dostatek finančních prostředků, aby dokázali pro své potomky získat dostatek jídla, či léků. Stává se tak, že děti umírají na běžné nemoci jako je zápal plic, záškrt nebo rotaviry.
„Venezuela byla kdysi jednou z nejbohatších zemí Latinské Ameriky,“ uvedl pro deník The Guardian ředitel jedné z hlavních nemocnic v Caracasu Huniades Urbina. „Pacienti k nám jezdili, jelikož jsme byli schopni jim nabídnout tu nejlepší péči v celém regionu. Teď ani nemůžeme pacienty nasytit.“
Rozpočet nemocnice Niños José Manuel de los Ríos, kde Urbina pracuje, byl v minulých letech značně přiškrcen. Vláda pak dokonce veřejné nemocnici sebrala dobré vybavení a nechala jej přesunout. Devět z dvanácti operačních sálů zeje prázdnotou, chybí rentgen i CT.
Venezuelský prezident Maduro při inauguraci.
„Venezuela mívala národní očkovací program, který pokrýval veškeré nemoci jako jsou spalničky, záškrt či rotaviry. Vláda rozhodla, že již nebude finančně pokrývat tato očkování a teď tu máme epidemie spalniček. Děti umírají na viry, kterých bychom se dříve jednoduše zbavili,“ vysvětlil Urbina.
Země je v postupném ekonomickém úpadku již několik let. Pětatřicetiletý lídr opozice Juan Guaidó se pomocí demonstrací teď snaží přimět dosavadního prezidenta Nicoláse Madura, aby umožnil obyvatelům vybrat novou hlavu státu. Podle opozice byly totiž loňské volby neregulérní a Maduro se svého druhého mandátu ujal začátkem ledna protiprávně.
Česko podporuje Guaidóa
Podporu opozičnímu předákovi Guaidóovi už vyjádřila řada amerických i evropských zemí, včetně USA. K nim se v pondělí přidala i Česká republika, když na jednání vlády padlo rozhodnutí uznat Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. Naopak autoritářské země jako Rusko, Čína, Írán nebo Turecko stojí za současným prezidentem Nicolásem Madurem. Ten se v současnosti těší podpoře venezuelské armády, jež zatím odmítá připustit jakoukoliv změnu vedení země.
Uznání Guaidóa za úřadující hlavu státu navrhl vládě ministr zahraničí Tomáš Petříček, podle kterého se již minulý týden ústavní činitelé shodovali na tom, že současný Madurův režim není řešením.
Česká vláda se tímto krokem připojila ke Španělsku, které jako první země Evropské unie uznalo oficiálně Guidóa prezidentem. Krátce po něm následovaly i další evropské země včetně Německa, Francie, Británie či Rakouska, které již minulý týden avizovaly, že pokud Madurova vláda neuspořádá do osmi dnů volby, nebudou ji považovat za legitimní.
Venezuelská vláda Nicoláse Madura pak v pondělí odpoledne uvedla, že „zcela přehodnotí vztahy“ s evropskými zeměmi, které uznaly Guaidóa prezidentem. Podle ministerstva zahraničí tyto státy podporují pučisty, kteří nerespektují mezinárodní právo.
Podle Moskvy by ale evropské státy měly spíše Madurovu režimu pomoci se ekonomicky a sociálně vzpamatovat, než aby napomáhaly jeho rozvracení. Spojené státy totiž v posledním týdnu několikrát naznačily, že pokud armádou podporovaný Maduro neustoupí, budou následovat sankce a to nejen ekonomické. Prezident Donald Trump totiž v neděli pohrozil, že je stále ve hře možnost poslat do Venezuely pár tisíc vojáků.
