Zpočátku to nevypadalo špatně. Na jaře roku 1918 zasáhl vojenské tábory na obou stranách válečného konfliktu nový typ chřipky. Přestože velení o nákaze vědělo, Britové, Francouzi i Němci se rozhodli celou záležitost držet v tajnosti. Nikdo nechtěl druhé straně poskytnout výhodu, nikdo nechtěl decimovat morálku vojáků.
Za hromadění roušek trest smrti. Írán plánuje vyslat milice, aby kontrolovaly domy |
Jediná země, která o nákaze začala hovořit, bylo tehdy neutrální Španělsko. Když chřipka v zemi udeřila, všechny noviny i vláda o ní informovaly – nakazil se jí totiž i samotný španělský král.
Když pak o měsíce později epidemie zasáhla celou Evropu i USA, zdálo se, že nákaza přišla ze Španělska, přestože tomu tak nebylo. Kvůli tomu dostala nemoc i své jméno „španělská chřipka“.
A zatímco dnes ve světě řádí nový typ koronaviru, který již podle výzkumníků z Pekingské univerzity zmutoval v novou nákazu, historici upozorňují, že je potřeba se poučit z minulosti a říkat za všech okolností pravdu. V posledních týdnech se totiž objevily zprávy například z Íránu, který se snaží umlčet lékaře, aby nezveřejňovali informace o nových pacientech a šíření koronaviru.
„Tehdy byla všude cenzura,“ upozornil pro deník The Washington Post historik John M. Barry, který se zabýval šířením španělské chřipky po první světové válce: „V USA nebyla tak přísná, ale zakazovalo se šířit negativní informace.“
Mlčení stálo životy tisíců
Výbor pro veřejné informace v roce 1918 vypouštěl tisíce pozitivních příběhů z konce války a noviny je tehdy přebíraly jako na běžícím páse. Když pak přes Atlantik doputovala chřipka, nikdo nechtěl nabourat morálku a někteří vrchní představitelé o ní hovořili jako o „běžné chřipce, jen s jiným jménem.“
Španělská nákaza však měla podobnou smrtnost jako současný koronavir. Vláda však o ní odmítala hovořit. Nejhorším příkladem šíření se stalo město Filadelfia. Na podzim roku 1918 se do města vracelo kolem 300 vojáků z Evropy a město pro ně uspořádalo velkou přehlídku.
Španělská chřipka přichází rychle a léčba dost bolí |
„Prakticky každý lékař říkal reportérům, že by se přehlídka neměla uskutečnit. Novináři o tom chtěli psát, ale editoři každý příběh zarazili,“ řekl Barry. Jen 48 hodin po přehlídce španělská chřipka zasáhla město. Školy byly uzavřeny a Filadelfia zakázala všechna veřejná shromáždění. Podle deníku Philadelphia Inquirer v na chřipku zemřelo na 12 500 obyvatel města.
Vláda ale i tak hrozila všem médiím, že pokud budou o zprávě informovat, budou následovat postihy. To vedlo k šíření fám i vytváření neefektivních a nebezpečných léků, uvedl Barry. Španělská chřipka nakonec zabila na světě 50 až 100 milionů lidí.
„Myslím, že hlavním poselstvím, které bychom si měli z této historické zkutečnosti odnést, je to, že pokud chceme předejít pandemii, měli bychom říkat pravdu,“ sdělil historik.
Írán nutí lékaře mlčet
V současnosti se zdá, že se většina vlád, včetně té čínské, která v minulosti nebyla příliš sdílná při epidemiích nových nemocí, se poučila. Problémy však podle deníku The New York Times přetrvávají v Íránu.
Úřady zde totiž hrozí lékařům, že se vystaví trestům, pokud by s novináři sdíleli informace o nedostatku zdravotnického materiálu či o počtu nakažených v zemi.
Na každého mrtvého v Jižní Koreji sedm obětí koronaviru v Itálii. Proč se tak liší čísla v ohniscích nákazy |
Potvrzuje to i dopis, který zaslaly úřady zdravotníkům, v němž je varovaly, že zveřejňování informací o nakažených pacientech bude považováno za „ohrožení národní bezpečnosti“ a „šíření strachu mezi veřejností“. Takové prohřešky „budou řešeny disciplinární komisí“. Jeden z teheránských patologů dokonce uvedl, že mu úřady hrozily i zatčením, pokud by se rozhodl sdílet informace s médii.
Historik Barry vyjádřil své obavy i kolem situace v USA. „Nemyslím si, že nám přímo lžou, ale každopádně předkládají ty nejlepší scénáře,“ řekl historik, kterému vadí i to, že prezident Donald Trump pověřil řešením krize viceprezidenta Mikea Pence namísto zkušených expertů, jako je například šéf Národního institutu pro alergie a infekční choroby Anthony Fauci.