Úterý 7. dubna 2020svátek má Heřman, Hermína 18 °C jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Umlčeli novináře a španělská chřipka zabila miliony. Vlády by neměly ignorovat lekci z roku 1918, říká historik

Pohotovost v Kansasu v USA během epidemie Španělské chřipky | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pohotovost v Kansasu v USA během epidemie Španělské chřipky | foto: National Museum of Health and Medicine

WASHINGTON/PRAHA V roce 1918 zasáhla svět smrtící epidemie Španělské chřipky. Evropské i americké vlády o ní tehdy kvůli válce odmítaly hovořit, přestože se jí nakazil i americký prezident Woodrow Wilson. Historici připomínají, že bychom se z ní měli poučit a říkat o současném koronaviru pravdu.

Zpočátku to nevypadalo špatně. Na jaře roku 1918 zasáhl vojenské tábory na obou stranách válečného konfliktu nový typ chřipky. Přestože velení o nákaze vědělo, Britové, Francouzi i Němci se rozhodli celou záležitost držet v tajnosti. Nikdo nechtěl druhé straně poskytnout výhodu, nikdo nechtěl decimovat morálku vojáků.

Jediná země, která o nákaze začala hovořit, bylo tehdy neutrální Španělsko. Když chřipka v zemi udeřila, všechny noviny i vláda o ní informovaly – nakazil se jí totiž i samotný španělský král.

Když pak o měsíce později epidemie zasáhla celou Evropu i USA, zdálo se, že nákaza přišla ze Španělska, přestože tomu tak nebylo. Kvůli tomu dostala nemoc i své jméno „španělská chřipka“.

A zatímco dnes ve světě řádí nový typ koronaviru, který již podle výzkumníků z Pekingské univerzity zmutoval v novou nákazu, historici upozorňují, že je potřeba se poučit z minulosti a říkat za všech okolností pravdu. V posledních týdnech se totiž objevily zprávy například z Íránu, který se snaží umlčet lékaře, aby nezveřejňovali informace o nových pacientech a šíření koronaviru.

„Tehdy byla všude cenzura,“ upozornil pro deník The Washington Post historik John M. Barry, který se zabýval šířením španělské chřipky po první světové válce: „V USA nebyla tak přísná, ale zakazovalo se šířit negativní informace.“

Mlčení stálo životy tisíců

Výbor pro veřejné informace v roce 1918 vypouštěl tisíce pozitivních příběhů z konce války a noviny je tehdy přebíraly jako na běžícím páse. Když pak přes Atlantik doputovala chřipka, nikdo nechtěl nabourat morálku a někteří vrchní představitelé o ní hovořili jako o „běžné chřipce, jen s jiným jménem.“

Španělská nákaza však měla podobnou smrtnost jako současný koronavir. Vláda však o ní odmítala hovořit. Nejhorším příkladem šíření se stalo město Filadelfia. Na podzim roku 1918 se do města vracelo kolem 300 vojáků z Evropy a město pro ně uspořádalo velkou přehlídku.

„Prakticky každý lékař říkal reportérům, že by se přehlídka neměla uskutečnit. Novináři o tom chtěli psát, ale editoři každý příběh zarazili,“ řekl Barry. Jen 48 hodin po přehlídce španělská chřipka zasáhla město. Školy byly uzavřeny a Filadelfia zakázala všechna veřejná shromáždění. Podle deníku Philadelphia Inquirer v na chřipku zemřelo na 12 500 obyvatel města.

Vláda ale i tak hrozila všem médiím, že pokud budou o zprávě informovat, budou následovat postihy. To vedlo k šíření fám i vytváření neefektivních a nebezpečných léků, uvedl Barry. Španělská chřipka nakonec zabila na světě 50 až 100 milionů lidí.

„Myslím, že hlavním poselstvím, které bychom si měli z této historické zkutečnosti odnést, je to, že pokud chceme předejít pandemii, měli bychom říkat pravdu,“ sdělil historik.

Írán nutí lékaře mlčet

V současnosti se zdá, že se většina vlád, včetně té čínské, která v minulosti nebyla příliš sdílná při epidemiích nových nemocí, se poučila. Problémy však podle deníku The New York Times přetrvávají v Íránu.

Úřady zde totiž hrozí lékařům, že se vystaví trestům, pokud by s novináři sdíleli informace o nedostatku zdravotnického materiálu či o počtu nakažených v zemi.

Potvrzuje to i dopis, který zaslaly úřady zdravotníkům, v němž je varovaly, že zveřejňování informací o nakažených pacientech bude považováno za „ohrožení národní bezpečnosti“ a „šíření strachu mezi veřejností“. Takové prohřešky „budou řešeny disciplinární komisí“. Jeden z teheránských patologů dokonce uvedl, že mu úřady hrozily i zatčením, pokud by se rozhodl sdílet informace s médii.

Historik Barry vyjádřil své obavy i kolem situace v USA. „Nemyslím si, že nám přímo lžou, ale každopádně předkládají ty nejlepší scénáře,“ řekl historik, kterému vadí i to, že prezident Donald Trump pověřil řešením krize viceprezidenta Mikea Pence namísto zkušených expertů, jako je například šéf Národního institutu pro alergie a infekční choroby Anthony Fauci.

Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky
Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Španělští zdravotníci přiváží jednu z madridských seniorek do hotelu, ve kterém... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

Otestováno: Jak vašim nejmenším chutnalo organické mléko a kaše Kendamil?
Otestováno: Jak vašim nejmenším chutnalo organické mléko a kaše Kendamil?

Dvacet testerek mělo možnost vyzkoušet organické kaše a mléka Kendamil. Ty jsou vyrobeny z kvalitního plnotučného mléka a obsahují důležité vitamíny a minerály, které děťátko potřebuje pro správný vývoj a růst. Jak v testu dopadly?