Unie přibrzdí s rozšířením

Rozšiřování unie pro něj tedy bylo logickou cestou. A evropští vůdci se jí dlouhou dobu drželi. V roce 2004 se počet zemí v unii zvětšil téměř dvojnásobně, za dva týdny se stanou členy evropského klubu i Bulharsko a Rumunsko.

Vypadá to však, že tato poslední vlna rozšíření bude na nějakou dobu jednou z posledních. Většina členských zemí je totiž z rozrůstání unie již unavena. Navíc by dalšímu přivítání nováčků měla podle nich určitě předcházet reforma unijních institucí a vyřešení situace kolem evropské ústavy.

Další rozšíření unie bylo jedním z hlavních témat dvoudenního summitu EU, který nyní probíhá v Bruselu. Šéfové vlád a států jednali včera pozdě do noci. A jejich vzkaz zájemcům o členství byl v závěru prvního dne jasný: Dveře do unie definitivně nezavíráme, ale s dalším rozšiřováním přibrzdíme. Česko již tradičně zastává k rozšíření vstřícný přístup, zejména u Balkánu.

„Země západního Balkánu mají evropskou perspektivu,“ myslí si ministr zahraničí Alexandr Vondra, který se summitu zúčastnil společně s premiérem Mirkem Topolánkem. Jejich cesta do unie ale nebude snadná. Například pokud jde o Srbsko, členské státy jsou ve svých postojích rozdělené.

V prosrbské skupině jsou Česko, Rakousko, Maďarsko a jižní země EU, naopak proti je Nizozemsko a sever unie včetně Francie.

Kromě Srbska řešil summit i otázku Turecka. Očekávalo se však, že potvrdí své dřívější stanovisko, podle kterého Brusel odloží osm kapitol ve vstupních jednáních v reakci na to, že Ankara nadále odmítá vyřešit obchodní vztahy s řeckou částí Kypru. Vstupní rozhovory s ním ale nebudou zastaveny.

Asi nejlepší postavení má nyní Chorvatsko, poté co byl dopaden válečný zločinec Ante Gotovina, cestě do EU téměř nic nebrání. I podle německé kancléřky Angely Merkelové jsou jednání s touto balkánskou zemí úspěšná.

Chorvati doufají, že by to mohlo být ještě v tomto desetiletí. V jednom mají štěstí: o jejich vstupu nebudou, na rozdíl od všech dalších zájemců, rozhodovat Francouzi v referendu.

Státy unie jsou, pokud jde o rozšíření, v nelehké pozici, na jednu stranu ho nechtějí uspěchat, na druhou si uvědomují, že jakýkoliv negativní signál byl měl velký dopad na zájemce o členství, kteří k Bruselu upínají své naděje.

Ať již jde o Balkán, postsovětské země, jako Ukrajina a Bělorusko, či Turecko. I přes tyto obavy však někteří z politiků přísný postoj nemění. „Je potřeba si jasně říci, kdo je Evropan, a kdo ne,“ citoval The Financial Times Nicolase Sarkozyho, kandidáta na francouzského prezidenta.