Přísná hygienická opatření, pracné hledání kompromisu, přehlídka vlastních ambicí i opatrná vůle k ústupkům. Obraz Bruselu příštích dnů. Unijní metropole totiž zítra po měsících koronavirové izolace zažije první schůzku lídrů sedmadvacítky. „Živou“, osobní. A hned tu klíčovou.
Její cíl je jasný: pokusit se najít jednomyslnou shodu o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) pro oživení ekonomik zasažených pandemií. Otazníky nicméně visí nad výsledkem, který očekávají o tomto víkendu jen nadšení optimisté.
KAMBERSKÝ: Čí je Evropa. Rozpad Unie mají zastavit německé peníze |
Evropští politici mezi ně vesměs nepatří, přesto v posledních dnech vypouštějí první vlaštovky naznačující závan ochoty k dohodě. „Budeme tolerantnější a nebudeme vše odmítat,“ řekl LN zdroj blízký české vládní delegaci, která pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) bude Česko na summitu zastupovat. Předseda vlády však nadále trvá na úpravě kritérií pro rozdělování miliard na obnovu evropských ekonomik. Kritizuje předně fakt, že se má výrazně přihlížet k výši nezaměstnanosti za léta 2015 až 2019, což nezohledňuje dopad pandemie. Požaduje naopak větší důraz na kritérium poklesu HDP. „Chci pro Českou republiku vybojovat maximum. Ty peníze potřebujeme na investice,“ řekl pár dní před summitem šéf české vlády. Podobu rozdělování peněz napadá kromě Česka i Lucembursko a Malta, posun směrem k českému zájmu naznačilo i Rakousko a Německo, které spolu s Francií stálo u zrodu plánu obnovy.
„Chceme rozpočet férový pro všechny členské státy. Zatím máme stále výhrady ke kritériu nezaměstnanosti. Vadí nám principiálně, je to výhodně nastavené pro menšinu států. Celkově proto musí mít menší váhu,“ řekla LN státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.
Nové dělení
Před samotným jednáním unijních špiček předseda Evropské rady Charles Michel původní plán Evropské komise upravil, ani jeho návrh však nemá velkou šanci o víkendu uspět. Zatímco celkový objem rozpočtu na období let 2021 až 2027 Michel snížil z 1,1 bilionu eur o více než dvě desítky miliard na 1,074 bilionu, třičtvrtěbilionový fond nechal bez zásadních změn. Českým požadavkům naproti jde alespoň rozdělení balíku grantů na dvě části: 70 procent jich bude v letech 2021 a 2022 přiděleno podle parametrů navržených EK, zbylých 30 procent se v roce 2023 rozdělí podle reálného poklesu HDP zapříčiněného krizí.
Proporcionalita 70 ku 30 přesto ještě pro Česko, které by si novým návrhem polepšilo o 2,4 miliardy eur, není přijatelná. „Jde sice o správný směr, ale náš problém to úplně neřeší. Sedmdesátiprocentní vliv staré nezaměstnanosti je velký, s tím nesouhlasíme. Preferovali bychom 50 ku 50,“ řekl LN zdroj.
Na větším podílu kritéria nezaměstnanosti v posledních pěti letech by vydělaly jižní evropské státy, zejména Španělsko (17,7% nezaměstnanost), Itálie (11,1%), Řecko (21,3%) a Portugalsko (9,3%), zkrátka by nepřišlo ani Polsko (5,2%) a Slovensko (8,3%). Naopak pro Čechy s 3,2procentní nezaměstnaností je to nevýhodné.
Česko ale zdaleka není největším problémem Charlese Michela. Tím je takzvaná šetrná čtyřka (Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko), tedy státy usilující o zmenšení balíku peněz. Trnem v oku jim je zejména velký podíl grantů. Na ty by podle Michela mělo z 750 miliard eur připadnout 310 miliard.
Proti snižování objemu se ale kromě jižních států vyslovila i německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země bloku od července předsedá, a brzké dosažení dohody je proto pro ni zásadní. Nevyloučila nicméně, že k finální shodě bude potřeba ještě další vrcholná schůzka.
Dalším jablkem sváru je podmínka přístupu k unijním penězům. Ta se opírá o dodržování principů demokracie a právního státu, které je podle EK v Polsku či Maďarsku pochybné. Maďarský premiér Viktor Orbán ale varoval, že návrh, který by čerpání financí podmiňoval „evropskými hodnotami“, bude vetovat. Česko s touto kondicionalitou nemá problém.
„Je potřeba jednomyslnost, tak připomeňme jádro“
Přestože české veto si nepřeje veřejnost ani sněmovna, opoziční ODS vybídla premiéra, aby využil jednomyslnosti a prosadil zařazení jádra mezi takzvané čisté zdroje. „Má nyní ještě příležitost si to dohodou o dohodě budoucí vynutit. Protože pak už je to jen o dobré vůli,“ poznamenal pro LN europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Označení jádra za nízkoemisní zdroj totiž ovlivní cenu půjček, kterou Česko potřebuje k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany.
„My ale nikdy nechtěli, aby se jádro financovalo z evropských peněz. To musí financovat investor, v EU si není pro co jít,“ řekl LN vládní zdroj s tím, že Evropská komise souhlasí, že ČR potřebuje posílit jádro v energetickém mixu. „Ani EK ale nezabrání negativním reakcím nevládních organizací jednotlivých zemí,“ dodal zdroj.
Bruselská jednání budou podle politiků dlouhá a tvrdá, i s ohledem na blížící se volby v některých státech, v jednom si ale Česko může oddechnout: čerpání peněz nebude provázáno s migračním paktem, jak se ještě před pár dny šeptalo v kuloárech Evropské komise. „Téma migrace do rozpočtových debat nyní vůbec nerezonuje,“ potvrdil LN zdroj.
Lídry EU čeká summit s omezeným doprovodem a bez podání rukou
|
