Komise zdůraznila, že ačkoli Estonci a Litevci již udělali dost, musí přípravu výrazně urychlit, chtějí-li být hotovi včas. Lotyši, Kypřané a Malťané jsou zatím v "předpřípravném" stádiu.
Zpráva si všímá jen okrajově zemí, které přechod na euro plánují až v roce 2010, tedy ČR a Maďarska, nebo zatím nemají termín, což je případ Polska. Z doprovodné tabulky nicméně
vyplývá, že z deseti nových členských států udělala pro přípravu na euro zatím po Polsku nejméně Česká republika - z 38 úkolů, které zahrnuje, splnila zatím pouze jeden, a to stanovení data přechodu.
Ministerstvo financí ČR zprávu EK zatím nechtělo komentovat, protože jí nemá k dispozici. Stanovisko komise se však téměř shoduje s názorem člena bankovní rady ČNB Pavla Řežábka, který před nedávnem stát rovněž kritizoval za nepřipravenost k přijetí eura.
Tehdy jeho prohlášení vyvolalo slovní přestřelku mezi ČNB a MF. Ministr financí Bohuslav Sobotka dokonce označil Řežábkovo vystoupení za pohoršující a guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu vyzval, aby si udělal v centrální bance pořádek.
Slovensko podle EK naopak splnilo již 22 těchto povinností a na řadě dalších pracuje. Nejenže má národní plán, ale i rozhodnutí o dvoutýdenním souběžném oběhu eur a slovenských korun, koncepci zavážení nových bankovek a mincí do bank a obchodů i přechodu rozpočtových a účetních systémů na euro.
Sedm zemí včetně Slovenska se již rozhodlo pro tzv. big bang, tedy pro zavedení bankovek a mincí eura okamžitě v den, kdy země na jednotnou měnu přejde. EK tento scénář chválí, poukazuje však i na jeho organizační úskalí.
Zejména vlády nabádá, aby nepodcenily nutkání využít přechodu na euro ke zdražování a negativní psychologický účinek, který by to mohlo mít. Radí jim, aby předem uzavřely dohody s maloobchodem o období, po které budou ceny uváděny v eurech i ve staré měně.
Měly by se také zavázat veřejnosti, že budou monitorovat vývoj cen a pravidelně o něm informovat. Naprostá většina obyvatel nových členských států uznává výhody jednotné měny, píše EK s odvoláním na zářijový průzkum Eurobarometr. Tři čtvrtiny se však zároveň obávají, že přechod z jedné měny na druhou bude zneužit ke zvýšení cen.
Podle vládní strategie přistoupení ČR k eurozóně má Česko přijmout euro mezi lety 2009 a 2010. Premiér Jiří Paroubek však začátkem září rok 2009 téměř vyloučil a za pravděpodobnější termín označil rok 2010. O plnění strategie přistoupení k euru bude vláda zřejmě jednat v listopadu.
Zpráva si všímá jen okrajově zemí, které přechod na euro plánují až v roce 2010, tedy ČR a Maďarska, nebo zatím nemají termín, což je případ Polska. Z doprovodné tabulky nicméně
vyplývá, že z deseti nových členských států udělala pro přípravu na euro zatím po Polsku nejméně Česká republika - z 38 úkolů, které zahrnuje, splnila zatím pouze jeden, a to stanovení data přechodu.
Ministerstvo financí ČR zprávu EK zatím nechtělo komentovat, protože jí nemá k dispozici. Stanovisko komise se však téměř shoduje s názorem člena bankovní rady ČNB Pavla Řežábka, který před nedávnem stát rovněž kritizoval za nepřipravenost k přijetí eura.
Tehdy jeho prohlášení vyvolalo slovní přestřelku mezi ČNB a MF. Ministr financí Bohuslav Sobotka dokonce označil Řežábkovo vystoupení za pohoršující a guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu vyzval, aby si udělal v centrální bance pořádek.
Slovensko podle EK naopak splnilo již 22 těchto povinností a na řadě dalších pracuje. Nejenže má národní plán, ale i rozhodnutí o dvoutýdenním souběžném oběhu eur a slovenských korun, koncepci zavážení nových bankovek a mincí do bank a obchodů i přechodu rozpočtových a účetních systémů na euro.
Sedm zemí včetně Slovenska se již rozhodlo pro tzv. big bang, tedy pro zavedení bankovek a mincí eura okamžitě v den, kdy země na jednotnou měnu přejde. EK tento scénář chválí, poukazuje však i na jeho organizační úskalí.
Zejména vlády nabádá, aby nepodcenily nutkání využít přechodu na euro ke zdražování a negativní psychologický účinek, který by to mohlo mít. Radí jim, aby předem uzavřely dohody s maloobchodem o období, po které budou ceny uváděny v eurech i ve staré měně.
Měly by se také zavázat veřejnosti, že budou monitorovat vývoj cen a pravidelně o něm informovat. Naprostá většina obyvatel nových členských států uznává výhody jednotné měny, píše EK s odvoláním na zářijový průzkum Eurobarometr. Tři čtvrtiny se však zároveň obávají, že přechod z jedné měny na druhou bude zneužit ke zvýšení cen.
Podle vládní strategie přistoupení ČR k eurozóně má Česko přijmout euro mezi lety 2009 a 2010. Premiér Jiří Paroubek však začátkem září rok 2009 téměř vyloučil a za pravděpodobnější termín označil rok 2010. O plnění strategie přistoupení k euru bude vláda zřejmě jednat v listopadu.
