Pátek 5. března 2021svátek má Kazimír 3 °C sněhové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Uprchlíci z NDR mi stále děkují, říká diplomat, který ohlásil svobodu

Hans-Dietrich Genscher | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hans-Dietrich Genscher | foto: Reuters

BERLÍN/PRAHA Bývalý spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher se vrací ke svému slavnému pražskému balkonovému vystoupení z roku 1989, kdy běžencům z NDR zvěstoval, že mohou odjet na Západ. Měl to štěstí, že jako šéf diplomacie zažil jednu z nejšťastnějších chvil v moderních německých dějinách.

Tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989 z balkonu na západoněmeckém velvyslanectví tisícům uprchlíků z NDR sdělil, že mají volnou cestu ke svobodě.

V září 1989 čekaly na německém velvyslanectví v Praze ve svízelných podmínkách...

V září 1989 čekaly na německém velvyslanectví v Praze ve svízelných podmínkách...

Genscherova pražská slova, která byla přehlušena jásotem davu, spolu s pádem berlínské zdi patří mezi klíčové součásti východoněmeckého revolučního roku 1989. Od té doby Genscher platí za jednoho z hlavních, ne-li za hlavního německého experta na zahraniční politiku.

Při každé události či zahraničněpolitické krizi v posledních 25 letech tak za ním novináři spěchají, aby si poslechli jeho názor. LN Genscher poskytl rozhovor před blížící se pražskou návštěvou.

LN: Představuje 30. září 1989 nejdůležitější den vaší politické kariéry? Jaký pocit z něj ve vás dodnes zůstal? Předpokládám, že obrovská radost…

Na tuto otázku mohu odpovědět jasným ano. Onoho večera jsem byl tak rozrušen jako málokdy ve svém životě. Šlo o nezapomenutelný moment pro mě, ale také pro všechny přítomné na velvyslanectví. Říci čtyřem a půl tisícům lidí, že cesta na svobodu je volná, je něco jedinečného. Jim ani mně to ale nespadlo do klína.

Vše museli nechat ladem – vlast, důvěrně známé okolí, rodinu, přátele a oblíbené věci. Svoboda pro ně znamenala ještě víc. Tomu všemu jsem rozuměl velmi dobře, neboť jako 25letý jsem v roce 1952 udělal stejný krok.

Ještě dnes při různých příležitostech stále slýchávám: „Na velvyslanectví v Praze jsme tehdy byli u toho.“ Neustále také dostávám děkovné dopisy od bývalých uprchlíků z NDR – i když je tato doba již 25 let minulostí, tak stále v přítomnosti žije dál.

Ministři zahraničí Jiří Dienstbier  a Hans-Dietrich Genscher v prosinci 1989 symbolicky přestřihli ostnaté dráty na hranicích mezi ČSSR a NSR

Ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher v prosinci 1989 symbolicky přestřihli ostnaté dráty na hranicích mezi ČSSR a NSR

LN: Již dříve jste napsal, že jste chtěl zabránit jakékoliv publicitě. Proto jsou také televizní záběry z balkonu v Praze tak špatné. Skutečně mohla publicita znamenat pro odjezd lidí překážku? Proč?

Tisk stál venku. Nechtěl jsem ho pozvat dál, abych se nevystavoval obvinění východního Berlína z „inscenace“. Proto jsem také mluvil velice střízlivě, a ne triumfálně. K „balkonovému záběru“ mohu říci, že tam byla pouze jedna jediná kamera, jeden kameraman, který uvažoval: Genscher přijede až sem, co bude asi dělat? Chce mluvit s utečenci. Jak s nimi bude mluvit? Pravděpodobně z balkonu. My ho teď nepouštíme dovnitř. Potom přes sousední dům vstoupil na sousední pozemek. To také vysvětluje špatnou kvalitu záběru se svítilnou nahoře na kameře a bez jiného světla.

LN: Tyto dny ale pro vás byly náročné i kvůli vašemu zdravotnímu stavu…

Ano, tak tomu bylo. Ve dnech před 30. zářím jsem cestoval do New Yorku na zasedání OSN, kde jsem se mohl potkat a hovořit s ministrem zahraničí NDR Fischerem a sovětským ministrem zahraničí Ševardnadzem. Nabídla se mi šance pokusit se v přímém rozhovoru o vše. Do letadla jsem si vzal dva kardiology, neboť jsem byl ještě poznamenán srdečním infarktem a poruchami srdečního rytmu.

LN: Také jste v minulosti poznamenal, že mezi vámi a Eduardem Ševardnadzem panovala velká důvěra. Jaký k tomu byl důvod?

Eduard Ševardnadze se jako můj ruský kolega stal postupem času z někdejšího důvěryhodného partnera blízkým přítelem, kterému já a také Německo vděčíme za mnohé. Oba jsme se vždy mohli spolehnout na slovo toho druhého – jen tak byl tehdy myslitelný mírový vývoj „revoluce“. Eduard Ševardnadze má na tomto mírovém díle velký podíl.

Celý rozhovor si přečtěte ve čtvrtečním vydání Lidových novin.

Policie vyklízí Hlavní nádraží. Jeho obyvatelé si našli nový „Sherwood“

Bezdomovci na pražském Andělu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Narkosvět v legendárním parku u pražského hlavního nádraží, kterému všichni přezdívají Sherwood, se proměňuje a...

Umírají mladší lidé a my s tím nemůžeme nic dělat, říká šéf KARIM o covidu

Jan Beneš, přednosta kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium V plzeňské fakultní nemocnici prudce stoupá počet hospitalizovaných s covidem-19. Zatímco v podzimní vlně šlo o...

Tudy ne, přátelé! Příběh dvou turbínových lokomotiv Škoda byl plný řevu a ohně

Turbínová lokomotiva Škoda typ 1 TLo (označení lokomotivní řady ČSD podle... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lokomotivy se spalovací turbínou se v padesátých letech zdály být docela dobrý nápad. I v plzeňské Škodovce jeden typ...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!