Viktor Orbán si v rámci maďarského předsednictví v Radě EU svou pověst vzpurného muže příliš nevylepšil. Neschválenými cestami do Ruska či Číny popudil nejmocnější figury Bruselu včetně staronové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Maďarský premiér se oháněl mírovou diplomacií a snahou o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Pozadu však jeho strana nezůstává ani na domácí scéně. V tichosti otevřela na sklonku loňského roku posvěcený speciální úřad s poněkud kryptickým názvem „úřad pro ochranu suverenity“. V jejím čele stanula jména pevně spjatá s vládnoucím Fideszem, úřad si klade za cíl monitorovat a potírat zahraniční vlivy v Maďarsku, k ruce mu jsou mimo jiné i data od tajných služeb.
Pod poněkud vágní ochranou národních zájmů vidí maďarská opozice jediné, a to další tlak Orbánovy kritiky. „Celé je to strašně absurdní, řekl bych až jako z románů Kafky nebo Orwella. V členské zemi Evropské unie by něco takového nemělo mít prostor,“ uvedl pro list The Guardian ředitel maďarské pobočky Transparency International József Péter. Aktivity úřadu podle něj porušují svobodu projevu a jsou protiústavní.
Orbán a jeho věrní se od jeho nástupu k vládě před čtrnácti lety snaží co nejvíce centralizovat moc, vznik nového úřadu je podle ochránců lidských práv jen dalším krokem. „Režim přitvrzuje, Orbán vede zemi směrem k určité putinizaci, rok od roku je to stále čitelnější,“ vysvětluje expertka na maďarská média Ágnes Urbánová.
Dosud se úřad podrobně zaměřil na dva subjekty, výše zmíněnou maďarskou pobočku organizace Transparency International a investigativní skupinu Átlátszó, která se v minulosti úspěšně věnovala rozkrývání korupce ve státní správě, píše agentura AP. Mimo podrobných zpráv se v blogových příspěvcích pouští i do „prozápadně“ orientovaných médií, která „nefungují v zájmu Maďarska“.
„Zároveň ale úřad opomíjí fakt, že veřejnoprávní média jsou plná proruské propagandy. Nevyšetřují, kolik peněz teče do této propagandy a jak je využívají třeba influenceři pro prosazování ruského narativu,“ popisuje Márton Kárpáti, předseda dozorčí rady nezávislého mediálního domu Telex, který se rovněž dostal do hledáčku úřadu pro ochranu suverenity.
Český prezident jako dezinformátor?
Ta je ve svém hodnocení poměrně přísná, jako osobnosti, které šíří zavádějící informace o konfliktu na Ukrajině, jmenuje i českého prezidenta Petra Pavla, šéfku Evropské komise von der Leyenovou či amerického velvyslance v Maďarsku Davida Pressmana.
Kritice se nevyhnul ani někdejší člen maďarských tajných služeb Péter Buda. Podle něj je fungování úřadu v současné křehké celosvětové situaci nebezpečné. „Prostor takto dostanou nekompetentní propagandisté na úkor poctivé kritické analýzy. Obzvláště nebezpečné to je kvůli tomu, že tato propaganda je v zájmu válečného agresora,“ míní Buda.
Vláda vznik úřadu nepřekvapivě brání, uvádí EuroNews. Balász Orbán, politický ředitel v úřadu maďarského premiéra, ho obhajuje „rostoucími zahraničními hrozbami“, kterým jeho vlast v posledních letech údajně čelí. „Úřad jsme otevřeli proto, abychom mohli podrobně zkoumat zahraniční vlivy. Pouze sbíráme a zveřejňujeme detailní zprávy a data. Podobné instituce jsou základem každé demokracie, vznikají i v dalších státech,“ vysvětluje.
Maďarská vláda argumentuje, že do mnohých mediálních a neziskových organizací proudí peníze ze zahraničí, což má vliv na jejich fungování. Podle Balászce Orbána to může být mnohdy v rozporu se zájmy maďarského lidu. Neziskové organizace se podobným nařčením brání, své financování považují za zcela transparentní. „Nečerpáme peníze od Ruska nebo Severní Koreje, ale od spřátelených zemí nebo Evropské unie,“ neodpustil si Kárpáti popíchnutí směrem k dobrým vztahům Orbána a Putina.
Podle Zsuzsanny Véghové, programové ředitelky organizace German Marshall Fund, přinese úřad do maďarského mediálního prostoru další zmatek. „Jedním z cílů vlády je zanést určitý pocit nejistoty a strachu jak do řad občanské společnosti, tak do médií. Což povede k určité autocenzuře. Dopadne to spíše na menší organizace na lokálních úrovních, které se budou z obav z celostátní štvavé kampaně raději držet stranou,“ míní.
Maďarsko jako unijní brána pro Rusy
Sbližování Maďarska s Kremlem není překvapivé. Před pár dny například vláda zmírnila vízová omezení pro Rusy a Bělorusy, za což si opět vysloužila kritiku z Bruselu. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová to považuje za potenciální bezpečnostní hrozbu. Maďarská vládě dala čas do 19. srpna, aby odpověděla na její otázky ohledně rozšíření svého imigračního programu. Jestliže se její obavy nevyřeší, Evropská komise podle ní podnikne určité kroky.
Maďarsko rozšířilo svůj imigrační program, díky čemuž mohou občané Ruska a Běloruska nově získat status hostujících pracovníků v Maďarsku. Nepotřebují k tomu bezpečnostní prověrku a do členského státu EU mohou přivést i své rodinné příslušníky. To podle médií znamená, že Rusové mohou vstupovat do EU přes Maďarsko bez jakýchkoli bezpečnostních kontrol a bez překážek pokračovat do dalších států EU. Platnost povolení je dva roky, lze ho ale prodloužit.
Krok Maďarska kritizuje rovněž předseda nejsilnější Evropské lidové strany Manfred Weber, varuje před bezpečnostními hrozbami. Obavy panují i ohledně ruské špionáže v zemích EU.
