Podle ministerstva zahraničí musejí být úředníci připraveni na komunikaci s ostatními členskými zeměmi.
Angličtina nestačí
„Nestačí pouze znalost anglického jazyka,“ řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Francouzština je totiž vedle angličtiny pracovním jazykem unie. Ministerstvo na ni naléhá o to víc, že v době českého předsednictví budou země řešit zásadní plánovanou reformu rozpočtu EU.
„Nevím, jak už to mám vysvětlit našim kolegům ve vládě a na ministerstvech, že frankofonní evropské země nám budou poskytovat své informace ve čtvrtek odpoledne a v pátek bude potřeba mít pozici. A nebude čas nic překládat do češtiny,“ zdůraznil Svoboda.
Upozornil také, že všechny orgány EU sídlí ve frankofonních zemích - Belgii, Lucembursku a Francii. Právě s Francií a také se Švédskem by Česko mělo tvořit týmové předsednictví - Češi mají být jeho hlavou v první půli roku 2009.
K materiálu ministerstva zahraničí se kriticky vyjádřilo šest ministerstev a jeden státní úřad. Dokument uvádí, že od určitého postavení by úředníci měli mít zkoušku z francouzštiny třetího stupně, který je ve státní správě nejvyšší. Předpokládá aktivní znalost jazyka v písemné i ústní podobě. Mezi resorty, které mají proti větší výuce francouzštiny námitky, jsou například ministerstva životního prostředí a vnitra. „Nechápeme, proč zrovna francouzština je vypíchnuta,“ řekla mluvčí vnitra Radka Kovářová.
Podle ministerstva životního prostředí není reálné, aby vybraní úředníci dosáhli ve francouzštině znalosti druhého až třetího stupně. Ministerstvo dodalo, že zvlášť komplikovaná by byla časově náročná intenzivní výuka.
„Tento problém se projeví především u vedoucích zaměstnanců,“ uvedla Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva. Podle ní mají námitky také ministerstva financí, průmyslu a obchodu či spravedlnosti.
