Napětí na Blízkém východě se tento týden vyhrotilo poté, co výbuch v Teheránu ve středu zabil vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníju. Hamás útok přisoudil Izraeli, který jej nepotvrdil, ale ani nepopřel, a Írán slíbil židovskému státu za atentát provedený na své půdě tvrdou odplatu.
O pomstě na všech frontách hovoří i další spojenec Hamásu, libanonské šíitské hnutí Hizballáh, jehož nejvyšší vojenský velitel Fuád Šukr zemřel v úterý večer při izraelském vzdušném úderu na předměstí Bejrútu.
Americký ministr obrany Lloyd Austin podle prohlášení schválil vyslání dalších křižníků a torpédoborců námořnictva vybavených systémy umožňujícími obranu proti balistickým střelám. Plavidla mají být vyslána na Blízký východ a do Evropy. Na Blízký východ také bude vyslána další letka stíhaček. Cílem je zlepšit ochranu amerických sil, zvýšit podporu obrany Izraele a zajistit, aby Spojené státy byly připraveny reagovat na různé nepředvídatelné události, dodal Pentagon v prohlášení.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek jednal po telefonu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o novém nasazení amerických obranných vojenských sil na pomoc Izraeli proti hrozbám, jako jsou rakety a drony, uvedl Bílý dům.
Americká armáda zintenzivnila nasazení také před 13. dubnem, kdy Írán zahájil útok na izraelské území pomocí dronů a řízených střel. V té době Izrael pomocí Spojených států a dalších spojenců vyřadil téměř všechny ze zhruba 300 bezpilotních letounů a střel.
Úřad izraelského premiéra v pátek uvedl, že Netanjahu povolil izraelským vyjednavačům odjet v sobotu večer do Káhiry jednat o dohodě o příměří v Pásmu Gazy a výměně rukojmích, které tam drží už skoro deset měsíců palestinské teroristické hnutí Hamás. Není ale jasné, zda a kdy se další kolo rozhovorů o příměří uskuteční kvůli zabití Haníji.
