Jak podotýká agentura AP, úterní hlasování nedoprovázelo žádné napětí, protože v dosavadních primárkách už oba politici získali dostatek delegátů, aby je jejich strany znovu nominovaly na prezidenta.
I proto se teď Biden i Trump soustředí hlavně na kampaň v několika amerických státech, které volby rozhodnou, protože v nich mohou vyhrát oba. Ve většině ostatních amerických států existuje jasná buď demokratická, nebo republikánská většina.
Sedmasedmdesátiletý Trump vedle své jako obvykle výbušné a radikální rétoriky staví kampaň i na tvrzení, že jedenaosmdesátiletý Biden už vzhledem ke svému věku není způsobilý být znovu hlavou státu. Biden zase Trumpa, který čelí obžalobě ve čtyřech případech, líčí jako nebezpečí pro demokracii.
Tato témata rezonovala i u hlasujících v úterních primárkách. „Nemyslím si, že prezident Biden ještě vůbec ví, jak si zavázat tkaničky,“ vyjádřila své přesvědčení Linda Bennetová, Trumpova podpůrkyně z Floridy. „Trump chce být diktátorem, mluví o tom, že udělá Ameriku znovu bílou a o podobných blbostech. Je tam příliš mnoho nenávisti,“ řekla zase Bidenova volička z Ohia Brenda Woodfolková.
V celonárodních průzkumech veřejného mínění jsou jak Biden, tak Trump u většiny voličů neoblíbení.
Listopadové hlasování bude po téměř 70 letech prvním, kdy se v prezidentské volbě po čtyřech letech znovu střetnou ti samí politici. Naposledy se to stalo v roce 1956, kdy republikánský prezident Dwight Eisenhower podruhé za sebou porazil demokrata Adlaie Stevensona.
6. března 2024 |
