„Je to od nich hezké, že si v předvolební kampani udělají čas, aby mě navštívili. A já si myslím, že to zveřejníme krátce předtím, než přijedou.“ Tato slova pronesl prezident USA Donald Trump na palubě Air Force One při návratu ze Světového ekonomického fóra v Davosu. „Oni“ jsou izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho arcirival Benjamin Ganc, „to“ znamená dlouho avizovaný americký plán pro Blízký východ, pomocí něhož chce americká administrativa vyřešit letité spory mezi Židy a Palestinci.
‚Bojujte s rakovinou antisemitismu.‘ Putin, Macron i Babiš se účastnili fóra o holocaustu |
Podle původních předpokladů měl plán být již více než rok na světě. Zpoždění nabral – alespoň podle Washingtonu – kvůli zauzlení politické situace v Izraeli. Tam totiž loni proběhly dvoje volby a nerozhodný výsledek neumožnil ani v jednom případě dohodu na sestavení vlády. Další hlasování, tedy již třetí během necelých dvanácti měsíců, proběhne 2. března.
Proč Trump ohlásil zveřejnění plánu právě teď, není zcela jasné – Američané dosud odklady zdůvodňovali právě tím, že bude možné dát se do práce teprve až se vyjasní vnitropolitická situace v Izraeli. To se ovšem nestalo, a proto se spekuluje o tom, že Trump přichází s palestinsko-izraelskou kartou, aby si jako úspěšný mírotvůrce vylepšil pozici ve vlastní prezidentské kampani. Američané půjdou k volebním urnám 3. listopadu.
Napovídají tomu i čerstvá Trumpova prohlášení. „Strašně rád bych tu dohodu udělal... Je to to nejtěžší, co si dokážete představit,“ řekl prezident novinářům.
„Nepřekračujte červenou čáru“
S Netanjahuem se má Trump setkat v Bílém domě již v úterý a možná dojde i na schůzku s Gancem. Zda jim bude moci předložit „deal století“, ale není vůbec jisté. Více než rezervovaně se k němu totiž stavějí ti, jichž se má nejvíce týkat – Palestinci. Trump si je toho sice zřetelně vědom („Možná se jim to zpočátku nebude úplně líbit, ale pak pochopí, že na tom vydělají,“ míní prezident), zda má ovšem v záloze nějaké inovativní řešení, nesdělil.
Podle amerických představ by mělo mít izraelsko-palestinské uspořádání dvě části, ekonomickou a politickou. Zatímco obrysy hospodářské pomoci se již otevřeně diskutovaly, nad politickou částí plánu se stále vznášejí zásadní otazníky. Američané se totiž důsledně vyhýbají termínu „dvoustátní řešení“ – uspořádání, jehož součástí jsou dva plně samostatné státy Izrael a Palestina. Vlastní stát ale pro Palestince naopak znamená nepřekročitelnou podmínku.
Palestinci se nechali již dříve slyšet, že neprodají vlastní státnost za peníze a že posloupnost „napřed finance a politika až později“ nepřichází v úvahu. Ekonomická část plánu totiž počítá s investicemi ve výši 50 miliard dolarů, tedy více než 1,1 bilionu korun, z nichž většina by měla směřovat na projekty na palestinských územích.
Palestinská pozice se nemění ani teď. „Od státu neustoupíme. Varujeme Američany, aby nepřekračovali červenou čáru, jinak to budou také oni, kdo ponese zodpovědnost,“ řekl ve čtvrtek Nabíl Abú Rudejna, mluvčí palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse.
Trump sice prohlásil, že Američané v posledních dnech „jednali a budou jednat dál“, situaci ovšem komplikuje fakt, že špičky palestinské politické reprezentace v čele s Abbásem jakékoli rozhovory s USA přerušily již před více než dvěma roky v reakci na sérii proizraelských kroků ze strany Američanů. Mezi nimi bylo i uznání Jeruzaléma za hlavní město Státu Izrael.
