Téměř dvacet let se mezi afghánskými zemědělci šířily zvěsti, že jim cizinci ničí úrodu máku. Vesničané tipovali herbicidy, úpravu používaných hnojiv, ale i úmyslné vypuštění nemocí mezi jejich plodiny. Až nyní se ukazuje, že se Afghánci úplně nepletli.
Přísně tajný program na oslabení afghánského máku, o kterém za prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy nevěděli ani mnozí zaměstnanci Pentagonu, se rozjel na podzim 2004. A mimo jednu neupřesněnou pauzu pokračoval až do roku 2015.
Piloti zpočátku létali v britských strojích C-130 a obvykle nad pole vyráželi v noci, aby se vyhnuli odhalení. Miliardy speciálně vyvinutých semen shazovali především nad provinciemi Nangarhár a Hílmand a v době, kdy Afghánci sami prováděli výsadbu. Nic nesmělo zavdat jejich podezření.
Odborníci semena na pokyn CIA léta pěstovali a selektovali tak, aby nakonec získali rostlinu, která obsahuje výrazně méně alkaloidů využívaných při výrobě heroinu. Poté, co se shozený americký mák na polích uchytil, se měl dál křížit s tamním mákem, aby časem původní druh zcela vytlačil – a snížil tím celkovou sílu úrody.
Americké rostliny nejenže téměř neobsahovaly morfin, ale byly také vyšlechtěné tak, aby brzy vyrašily a měly obzvlášť zářivé červené květy. Krása květů pak měla farmáře přimět k tomu, aby sklízeli a sami znovu sázeli tato semena na úkor těch ostatních. Podle oslovených úředníků také CIA doufala, že část semen začnou prodávat – a nevědomky tak zvětší plochy, na kterých se bude „slabý“ americký mák pěstovat.
Sabotáž afghánských producentů opia probíhala v době, kdy výnosy z drog teroristům z Tálibánu pomáhaly financovat zbraně i vybavení. Maková pole bez nadsázky stála Američanům v cestě za porážkou teroristických skupin, kterou si po útocích z 11. září 2001 vytyčila, a politiky v nestabilní vládě afghánského prezidenta Hamída Karzáího zase sváděla ke korupci.
Většina světových zásob heroinu tehdy pocházela právě odsud a mířila hlavně do Evropy či zemí bývalého Sovětského svazu, připomíná The Washington Post. Zatímco se spojenci dohadovali, jak snížit produkci heroinu, aniž by tím podkopali popularitu Karzáího mezi lidmi z afghánského venkova, CIA potichu prováděla své lety. Mezi návrhy mimochodem byly herbicidní postřiky, odkup afghánské úrody, její prodej do zahraničí a následná výroba léků či nasazení jedovatých hub. U těch však vážně hrozilo, že zahubí nejen mák a v zemi vypukne hladomor.
Kontroly na místě pod falešnou záminkou
Zdroje amerického deníku říkají, že agenti CIA o své operaci neinformovali ani Karzaího. Není jasné, kdy na ni Afghánci přišli, stejně jako spousta dalších aspektů operace, jako je konkrétní financování nebo frekvence těchto letů. Ví se však, že služba žádala povolení od prezidenta Bushe. A to dostala. Známé nejsou ani reálné výsledky celé akce.
Přímo v průběhu se hodnotily několika způsoby. Letecké a satelitní snímky například ukázaly, že se farmáři zbavují neproduktivních rostlin, elektronické odposlechy zase zachytily hovory pěstitelů opia. Občas se američtí úředníci pod falešnou záminkou vydali přímo na pole a efektivitu akce si zkontrolovali na vlastní oči.
Několik bývalých pracovníků CIA a amerického ministerstva zahraničí pak tvrdí, že minimálně po určitou dobu program úspěšný byl – na rozdíl od boje proti drogám jako takového. Nejmenovaní představitelé Západu totiž podle WP přiznávají, že válku s narkotiky zhatily spory mezi jednotlivými úřady ve Washingtonu, třenice Spojených států se spojenci včetně Velké Británie, kolísání Karzáího podpory i samotný fakt, že je pěstování máku v Afghánistánu hluboce zakořeněné.
„Měli jsme pocit, že to funguje. Ale možná to s postupem času přestalo fungovat tak dobře, aby to stálo za tu námahu,“ říká k tajnému programu bývalý americký úředník. „Je to vlastně příklad kreativního, nekonvenčního myšlení agentury. Řešila problém nekinetickým, nevojenským způsobem,“ dodává. Další lidé, kteří o programu věděli, však zase tak nadšení nebyli a měli za to, že operace žádný trvalejší vliv na produkci afghánského opia neměla.
Vedle toho byla navíc extrémně nákladná a rozpočty Centra CIA pro kriminalitu a narkotika zcela vysála. Poté, co se Tálibán v roce 2021 po chaotickém odchodu Američanů znovu chopil moci nad Afghánistánem, výrobu opia zakázal. Do dvou let klesla jeho produkce o 95 procent, píše WP. Podle OSN se však loni úroda zvýšila o 19 procent a přesunula se na severovýchod země, daleko od tradičních oblastí pěstování máku, na které se kdysi zaměřovala CIA.
Když přitom afghánská operace před deseti lety končila, ve Washingtonu se diskutovalo o možnosti zasadit vlastní mák také na polích v Mexiku. I tam se totiž heroin vyrábí ve velkém. Na rozdíl od polí v Afghánistánu jsou však ta mexická menší a leží v hornatém terénu, a tak se od nápadu upustilo.
O dosud neznámé kapitole války v Afghánistánu američtí novináři informují v době, kdy je v Bílém domě globální boj proti drogám znovu na stole. Prezident Donald Trump vyhlásil válku kartelům v Karibiku a Latinské Americe, nařídil smrtící útoky na lodě údajně patřící pašerákům, drogové gangy označil za teroristy a přesunul do oblasti námořní i vzdušné síly. Pověřil také CIA k podnikání tajných akcí proti dealerům, a zastavit chce i příval fentanylu z Číny.
