List Financial Times se odvolává na několik činitelů obeznámených s americkým hodnocením Trumpovy návštěvy. Napsal také, že poznámka čínského prezidenta šla dál než jeho předchozí vyjádření.
Jeden ze zdrojů obeznámených se Siovými dřívějšími schůzkami s tehdejším americkým prezidentem Joem Bidenem totiž uvedl, že oba lídři sice vedli o Rusku a Ukrajině „otevřené a přímé“ rozhovory, čínský prezident při nich však Putina ani válku nikdy nehodnotil.
Prezidentův komentář navíc přišel v době, kdy se ruská válka na Ukrajině po čtyřech letech dostala do patové situace, zejména proto, že Kyjev se naučil účinně využívat útoky dronů proti ruským silám a cílům, podotýká FT. Informace o Siově vyjádření také přichází v den, kdy Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Číny.
Ruská invaze na Ukrajinu začala v únoru 2022 tři týdny po Putinově cestě do Číny, při níž se Sim oznámili partnerství „bez hranic“. Podle Washingtonu Peking během války dodává Moskvě zboží dvojího užití, tedy takové, které lze využít i vojensky.
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost FT o vyjádření nereagovalo, Bílý dům komentář odmítl. Trumpova administrativa v neděli zveřejnila informační přehled o pekingském summitu, v něm však o rozhovorech o Putinovi či válce na Ukrajině žádná zmínka není.
Bílý dům nekomentoval ani Trumpovu poznámku týkající se ICC. Podle zdrojů obeznámených s rozhovory mezi oběma státníky nicméně navrhl, že by USA, Čína a Rusko měly spojit síly, protože jejich zájmy jsou v této otázce v souladu.
Trumpova vláda se vůči trestnímu tribunálu opakovaně vymezuje a obviňuje jej z politizace či ignorování americké suverenity a překračování justičních pravomocí. Konkrétně Washington kritizoval postup vůči Izraeli i to, že mezinárodní soud v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
ICC chce Putina i izraelského ministra Smotriče
Mezinárodní trestní soud je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu. Nyní má podporu 125 zemí, Spojené státy, Čína, Rusko či Izrael však jeho jurisdikci neuznávají. Poslední zmíněné země se týká také zpráva z úterý, podle níž ICC požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče.
Médiím to řekl sám Smotrič a krok označil za vyhlášení války, které jej „nezviklá v přístupu k Palestincům“. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády a dlouhodobě volá po anexi palestinských území.
Deník Haarec v neděli napsal, že hlavní žalobce ICC v Haagu požádal o vydání pěti nových zatykačů na Izraelce, mezi nimiž je kromě Smotriče i jemu názorově blízký ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir. ICC však podle agentury Reuters zprávu dementoval s tím, že jde o nepravdivou informaci.
Prokurátor podle listu požádal, aby zatykače byly vydány tajně, což může usnadnit zatčení požadovaných lidí, pokud vycestují do zahraničí.„Palestinská samospráva začala válku a bude mít válku,“ citovala Smotriče agentura Reuters. Ministr označil zatykač za výsledek tlaku palestinských úřadů na soud. Snaha ICC přimět Izrael k „bezpečnostní sebevraždě“ prostřednictvím vydávání zatykačů na jeho politiky neuspěje, míní Smotrič. Dodal, že se soudem nenechá zastrašit.
Soud už v roce 2024 vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a nyní už bývalého izraelského ministra obrany Joava Galanta kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti v Gaze.
Smotričovi a Ben Gvirovi loni několik zemí zakázalo vstup na svá území, například španělská vláda to zdůvodnila tím, že podle ní podporují genocidu vůči Palestincům. Vstup do země jim zakázaly také Nizozemsko, Slovinsko, Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Norsko či Velká Británie.
ICC předloni vydal zatykač kvůli zločinům proti lidskosti i na bývalého šéfa vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Difa, který však už zřejmě nežije. Soud vydal zatykače na víc velitelů Hamásu, ale později je stáhl, když se prokázalo, že je izraelská armáda zabila.
A už na jaře 2023 vydal soud v Haagu zatykač i na Putina. Obvinil jej z válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Kromě něj zatykač vydal i na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovovou.
