Odložení vojenských akcí Trump podmínil úspěchem aktuálních schůzek a diskuzí, které podle něj budou pokračovat v tomto týdnu. Dosavadní vyjednávání označil mimo jiné za detailní a jdoucí do hloubky.
Svým rozhodnutím Trump prodloužil sobotní ultimátum, kdy dal blízkovýchodní zemi 48 hodin na úplné otevření Hormuzského průlivu, a to právě pod pohrůžkou zničení íránských elektráren.
Íránská oficiální média Trumpovo oznámení interpretují tak, že Spojené státy pozastavily své záměry pod dojmem hrozící íránské odvety. Teherán uvedl, že v případě úderů na svou energetickou infrastrukturu zaútočí na elektrárny v celém arabském regionu.
Na seznamu zařízení, na které by Írán mohl udeřit, je podle agentury Fars také jaderná elektrárna ve Spojených arabských emirátech.
Íránská agentura Fars nicméně s odkazem na svůj zdroj tvrdí, že Írán se Spojenými státy nejedná přímo ani nepřímo. Ministerstvo zahraničí se nicméně domnívá, že cílem Trumpova kroku je dosáhnout snížení cen ropy, aby mohl pokračovat s vojenským tažením proti Íránu.
Íránské revoluční gardy na Trumpa v pondělí reagovaly prohlášením, že v případě útoku bude Teherán v odvetě útočit na izraelské elektrárny a také elektrárny zásobující elektřinou americké základny v regionu.
Před začátkem války procházela Hormuzským průlivem zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Kvůli hrozbám a útokům na lodě ze strany Íránu se provoz snížil přibližně o 90 procent, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy i plynu.
