V Davosu Trump přišel k pultíku krátce po 14:30. Mluvil zhruba hodinu a čtvrt. Nejprve uvítal, že je znovu v Evropě a že má v publiku přátele „a pár nepřátel“. Část publika to přijala se smíchem.
U příležitosti prvního výročí návratu do Bílého domu pak prezident několik minut vyjmenovával úspěchy své vlády, kritizoval svého předchůdce Joea Bidena a ocenil ekonomický výkon USA. Spojené státy označil za motor planety. „Experti tvrdili, že moje plány způsobí recesi a velkou inflaci, ale my jsme jim dokázali opak,“ tvrdil.
 |
Pak se pustil do evropských spojenců. Podle prezidenta Evropa nejde dobrým směrem. Zmínil například masovou migraci lidí „z dalekých krajin“ a poznamenal, že Evropu miluje. Ale prý poslouchá, jak se jeho přátelé vracejí z cest a říkají, že některá zdejší místa už jsou k nepoznání.
Nelíbí se mu ani zaměření na zelené energie, které podle něj Evropě ublížily. „Jejich prostřednictvím vydělávat peníze, ne o ně přicházet,“ prohlásil. „Čím víc větrných mlýnů země má, tím přichází o víc peněz,“ všiml si prý Trump. Spojené státy jsou podle něj fanouškem jaderných elektráren.
„Nechceme slabé spojence, chceme silné spojence,“ pronesl. A dostal se ke Grónsku. „Mám velký respekt k obyvatelům Grónska i Dánska. Ale spojenci mají povinnost chránit své území. A někteří nemají tu schopnost. Vlastně z těchto zemí ji máme jen my, viděli jsme to u Venezuely,“ míní.
Spojené státy jsou nyní podle Trumpa kvůli tomu, že Grónsko patří Dánsku, ohroženy ruskými a čínskými zbraněmi. Spojené státy ostrov podle něho nepotřebují kvůli ledu a nerostnému bohatství, ale „kvůli strategické národní a mezinárodní bezpečnosti“.
Spojené státy byly velmi hloupé, když Dánsku po druhé světové válce předaly zpět Grónsko, poznamenal s tím, že Dánové jsou nevděční. Proto prý chce znovu projednat získání Grónska tak, jak Američané získali různá území už v minulosti. „Stejně jako Evropa získala různá území, na tom není nic špatného,“ míní Trump. Vyloučil však použití síly. Dosud přitom odmítal vyloučit použití armády k ovládnutí tohoto arktického ostrova – což vedlo k nestabilitě amerického dolaru a akciového trhu, které se odrážejí ze svých měsíčních minim.
Je Donald Trump z psychického hlediska zcela v pořádku?
Jeho požadavek na severský ostrov prý neohrožuje NATO. Bez něj by na tom prý Aliance byla mnohem hůř. Posléze se Trump rozčílil, že než přišel do funkce, Evropa neplatila za svou účast v NATO a „my jsme popravdě platili sto procent nákladů NATO“. „Bránili jsme vás před Sovětským svazem a Ruskem tak dlouho a nic jsme za to nedostali,“ řekl a začal jmenovat úspěchy USA ve světě, od Izraele po zásahy proti Íránu nebo Islámskému státu.
„Můžete říct ano. A my to velice oceníme. Můžete říct ne – a my si to budeme pamatovat,“ vrátil se ke Grónsku. Silné Spojené státy podle něj povedou k silnému NATO.
Prezident USA také oznámil, že se ještě během středy v Davosu setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten však v Davosu není. Trump řekl, že chce zastavit krveprolití na Ukrajině a že jedná také s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Bílého domu zopakoval, že Rusko by v roce 2022 válku na Ukrajině nerozpoutalo, kdyby on byl tehdy prezidentem. Později řekl, že schůzka se Zelenským bude ve čtvrtek.
V návaznosti na prezidentova vyjádření speciální vyslanec Spojených států Steve Witkoff dnes oznámil, že se ve čtvrtek setká s Putinem a že se schůzky zúčastní i Trumpův zeť Jared Kushner. Trump dnes v Davosu zopakoval i svá dřívější tvrzení, že válka na Ukrajině by v roce 2022 nezačala, kdyby on byl tehdy prezidentem, tedy kdyby podle něj americké prezidentské volby v roce 2020 "nebyly zmanipulované“.
Vyjádřil se také ke své domácí politice, kromě jiného k zásahu protiimigračního úřadu ICE v Minnesotě, které prý Trump svými kroky pomáhá, ale tamní lidé to nechápou. „Washington, D.C., je teď nejbezpečnější místo ve Spojených státech, býval nejméně bezpečným. Ale teď můžete jít i se svou rodinou bez obav středem města. Graffiti jsou pryč, ploty jsou pryč,“ chlubil se s odkazem na to, že tam vyslal Národní gardu s cílem potlačit tamní kriminalitu.
Trumpův odlet z USA doprovázely problémy s elektřinou v prezidentském letadle. Stroj se kvůli závadě musel vrátit na marylandskou základnu Andrews nedaleko Washingtonu, kde Trump přestoupil do náhradního letounu.
Americký ministr financí Scott Bessent novinářům řekl, že Trumpův program nabral asi tříhodinové zpoždění. Agentura Reuters s odvoláním na německé zdroje napsala, že prezident se kvůli tomu v Davosu nesejde s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Dánsko i Grónsko odmítají americké požadavky, na což prezident reagoval uvalením dodatečných desetiprocentních cel na Dánsko a dalších sedm evropských zemí, které Kodaň ve sporu podpořily.
