Prezident Trump po svém opětovném příchodu do Bílého domu dosadil do vysokých funkcí významné zastánce práva na držení zbraní. Spojil se také s konzervativními zájmovými skupinami, jako je Gun Owners of America (Američtí majitelé zbraní). Jeho administrativa posléze prosadila třeba to, že Úřad pro alkohol, tabák, palné zbraně a výbušniny (ATF) spadající pod resort spravedlnosti musel propustit zhruba pět tisíc lidí.
To znamená, že na dohled nad prodejci zbraní má tato federální agentura méně lidí. Některé milovníky práva na držení a nošení zbraní však nadzvedlo, když Bondiová ještě coby floridská generální prokurátorka po střelbě ve škole v Parklandu z roku 2018 podpořila návrh omezit držení zbraní. Nejen Bondiová, ale i Trump pak ze strany těchto voličů čelili kritice, že nešli tak daleko, jak od nich očekávali.
A právě tyto Američany si chce nyní ministerstvo spravedlnosti podle informací listu The Washington Post (WP) naklonit. Zvažuje, že v rámci zbraňové legislativy zruší či uvolní některé předpisy. Pokud se tak stane, komerční prodej zbraní pojede ve volnějším režimu a zmírní se i předpisy k přepravě střelných zbraní.
Další změny by zřejmě také vedly k proměně typů zbraní, jež lze legálně dovážet, umožnily by proplácení licenčních poplatků a upravily i formuláře, které žadatelé musejí při nákupu zbraní vyplňovat. Ty se mají zjednodušit a zkrátit. Nově by se také dokumenty dotyčného namísto „pohlaví“ ptaly na jeho „biologické pohlaví při narození“.
Minulý týden pak právní oddělení ministerstva vydalo stanovisko, podle nějž je federální zákaz zasílání střelných zbraní poštou protiústavní. Stanovisko sice není závazné, ale federální vládě poskytuje jisté vodítko a naznačuje budoucí postoj ministerstva u soudů, dodává WP.
„Bidenova administrativa vedla válku proti druhému dodatku, ale tato éra skončila s ministryní Bondiovou, jež vedla snahy ministerstva spravedlnosti ochránit druhý dodatek prostřednictvím soudních sporů, prosazování občanských práv, reformy regulace a ukončení zneužívání donucovacích praktik,“ napsal mluvčí resortu.
A dodal, že „kdykoliv dojde k porušení ústavních práv majitelů zbraní dodržujících zákony, Trumpova administrativa se bude bránit v zájmu ochrany svobody a ústavy“.
Diskuse o zavedení nových pravidel pro držení zbraní podle médií poukazuje na výzvy, kterým resort čelí. Zatímco se totiž na jedné straně snaží uklidnit tu část Trumpových příznivců, kteří se domnívají, že jeho vláda není dostatečně razantní v uvolňování příslušných restrikcí, na druhé straně by rád zachoval pravomoci ATF v oblasti vymáhání práva. Někteří obránci držení zbraní by totiž nejraději zrušili i tento úřad.
Skupina pro efektivitu státní správy (DOGE), jež měla pod vedením miliardáře Elona Muska zefektivnit státní správu, loni vtrhla do ATF a trvala na tom, že se sedmačtyřicet směrnic a restrikcí v oblasti zbraní musí revidovat nebo rovnou zrušit.
Podle WP šlo o zjevný odkaz na to, že Trump je nyní sedmačtyřicátým prezidentem USA. Deadline tehdy úředníci stanovili na 4. července, kdy je ve Spojených státech státní svátek. Rozkaz však narazil na legislativní překážky.
V prosinci pak náměstkyně resortu spravedlnosti Harmeet Dhillonová oznámila, že v rámci svého oddělení založila skupinu pro druhý dodatek ústavy. A to s cílem rozšířit práva na držení zbraní. Hned v prvních dnech své existence podala skupina žalobu, v níž napadla zákaz útočných zbraní v hlavním městě Washingtonu, D.C. Nejenže však skupinu nepodpořili demokraté, kteří zpochybnili vůbec zákonnost jejího vzniku, podporu nenašla ani u vysoce postavených úředníků ministerstva.
