Počet zadržených migrantů na hranici s Mexikem stoupá od Bidenova vstupu do úřadu téměř každý měsíc. Americký prezident proto čelí kritice, že přikládá kontrole hranice menší důraz než jeho předchůdce Donald Trump. Ovšem i za Trumpovy administrativy měly počty záchytů na hranici vzestupnou tendenci.
Celkově úřady zaznamenaly v březnu 160 000 migrantů, o 37 procent více než v únoru. Zhruba každému pátému umožnily úřady setrvat na americkém území, to jim otevírá možnost si požádat o azyl či jinak zlegalizovat pobyt v USA. Migranti, které policie zastavila, nejčastěji pocházeli z Mexika a Kuby. Mnozí vyhoštění migranti se pokouší dostat do USA opakovaně.
Americké úřady také zaregistrovaly přes 5 000 Ukrajinců, z nichž 3 000 vstoupily do USA z Mexika. To je ve srovnání s únorem čtyřikrát více. Mnohým Ukrajincům úřady dovolily setrvat na americkém území. Americká pohraniční služba chce navíc posílit své středisko na mexickém území, aby vyřizování povolení bylo pro Ukrajince rychlejší. Americká administrativa oznámila, že chce na Ukrajince rozšířit dočasnou ochranu, což by jim umožnilo zůstat v USA a požádat si o pracovní povolení, uvedl deník The Washington Post. Bílý dům dříve uvedl, že je ochotný přijmout až 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Očekává se, že počty migrantů by se mohly dále zvyšovat. Na konci května vláda plánuje zrušit kontroverzní zdravotnické opatřením které spustil Donald Trump během pandemie covidu-19. To umožňuje rychle vyhostit migranty bez papírů, a to včetně žadatelů o azyl kvůli perzekucím v zemi původu. Republikáni a také někteří umírnění demokraté Bidena vyzývají, aby opatření ponechal v platnosti, uvedla agentura AP. Díky opatření byla polovina zastavených migrantů v březnu rychle vykázána z amerického území. Organizace na ochranu uprchlíků a lidských práv naopak vyzývají k zrušení opatření a poukazují, že USA musí umožnit lidem si podat žádost o azyl.
O migraci chtějí američtí představitelé s Kubou, odkud odchází do USA stále více lidí. Podle agentury Reuters se tento týden ve Washingtonu sejdou představitelé obou zemí, což bude zřejmě jednání na nejvyšší úrovni od nástupu prezidenta Bidena do úřadu. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou v posledních měsících napjaté kvůli sankcím, které Washington zavedl v souvislosti s potlačením demonstrací na Kubě z loňského července. Havana také očekávala od demokratického prezidenta uvolnění finančních sankcích zavedených Trumpem, jež těžce doléhají na ekonomiku ostrova. To se ale zatím nestalo.