„Dnešní výsledek nás povzbudil a těšíme se na další setkání, které se uskuteční v blízké budoucnosti,“ uvedl americký činitel. Podle íránského ministerstva zahraničí trvaly nedělní rozhovory zhruba tři hodiny a přispěly k vzájemnému pochopení postojů obou stran.
Írán v současnosti podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) obohacuje uran výrazně nad hodnoty nutné pro mírové využití. Z předchozích prohlášení amerických činitelů není zcela jasné, zda Spojené státy požadují, aby se Írán plně vzdal schopnosti uran obohacovat, nebo aby tuto schopnost jen omezil.
Například dohoda o íránském jaderném programu z roku 2015 počítala se zachováním této schopnosti, ale stanovovala limity. Po odstoupení Spojených států od dohody v roce 2018 za prvního mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa začal Írán obohacovat uran na vyšší hodnoty, než kolik smlouva dovolovala.
Tvrdý postoj vůči obohacování vyjadřuje například zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff, který vede za USA jednání s Íránem. „Žádné obohacování. To je věc, ze které neslevíme,“ řekl Witkoff v pátečním vyjádření, který zveřejnil server Breitbart. Podle Witkoffa USA chtějí ukončení provozu íránských středisek, kde se obohacování uranu děje.
Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.
