„Doufejme, že Írán rychle přistoupí k jednacímu stolu a vyjedná spravedlivou a rovnocennou dohodu – bez jaderných zbraní –, která bude výhodná pro všechny strany. Čas se krátí, je to opravdu zásadní!“ napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
Republikánský prezident, který během svého prvního funkčního období odstoupil od jaderné dohody s Teheránem z roku 2015, poznamenal, že po jeho posledním varování Íránu následoval vojenský úder.
„Příští útok bude mnohem horší! Nedopusťte, aby se to opakovalo,“ napsal Trump, přičemž opět uvedl, že k Íránu plují americká vojenská plavidla.
Flotila v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln je podle Trumpa větší, než kterou poslal do Venezuely. „Stejně jako v případě Venezuely je připravena, ochotna a schopna rychle provést svou misi, a to rychle a násilně, pokud to bude zapotřebí,“ uvedl Trump.
Stejné nasazení jako při únosu MaduraO několik hodin později bylo v oblasti Blízkého východu spatřeno přibližně deset amerických námořních lodí, včetně flotily v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln, tří torpédoborců a bojových letounů F-35C. Jejich počet odhadl jeden z amerických představitelů. Jde o zhruba stejné nasazení jako měli Američané v Karibiku, když na začátku ledna unesli venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Aktuální nasazení amerických válečných lodí v regionu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi poskytuje dostatečnou palebnou sílu, pokud by se rozhodl na Írán zaútočit. V oblasti je nasazeno také šest dalších amerických válečných lodí s třemi torpédoborci a třemi pobřežními bitevními loděmi. Prezident Trump íránskému vedení během protivládních demonstrací, které zemi zasáhly koncem prosince, několikrát pohrozil americkou intervencí, pokud bude zabíjet či popravovat demonstranty. Protesty íránský režim již silně potlačil. Íránská nevládní organizace na ochranu lidských práv HRANA v úterý uvedla, že potvrzených obětí je 6 159 a zároveň prověřuje dalších více než 17 tisíc případů. |
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dříve dnes uvedl, že v posledních dnech nebyl v kontaktu s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a že USA nepožádal o jednání. „Náš postoj je jasný, jednání a vyhrožování nejdou dohromady a rozhovory se mohou uskutečnit pouze bez hrozeb a přehnaných požadavků,“ uvedl šéf íránské diplomacie.
Íránský jaderný program dlouhodobě vzbuzuje obavy hlavně v západním světě. V roce 2015 Teherán podepsal s USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií, Británií a Evropskou unií dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA). Její součástí bylo zmírnění sankcí za omezení íránského jaderného programu.
Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat a zároveň dlouhodobě uváděl, že o jaderné zbraně neusiluje. Loni v říjnu dohoda po deseti letech vypršela. Teherán pak uvedl, že všechna ustanovení, včetně omezení týkajících se íránského jaderného programu a souvisejících mechanismů, považuje za ukončená.
