Podle agentury AP ale prezident připustil, že stahování vojáků přehodnotí, pokud se bezpečnostní situace v Iráku zhorší. Obama svou strategii pro Irák zveřejní dnes v 17:45 SEČ na vojenské základně Camp Lejeune v Severní Karolíně. Zřejmě však nesplní svůj slib z volební kampaně stáhnout vojáky do 16 měsíců od lednového vstupu do Bílého domu.
Srpen 2010 je kompromisem mezi jeho požadavkem a doporučeními amerických velitelů udržet z bezpečnostních důvodů jednotky v Iráku ještě déle. Republikánský kongresman a člen sněmovního branného výboru John McHugh nicméně prohlásil, že Obama mu slíbil, že novu strategii ještě zváží podle vývoje v Iráku.
McHugh se obává růstu násilností, zejména v souvislosti s prosincovými volbami. "Naši velitelé potřebují flexibilitu, aby mohli čelit těmto výzvám, a prezident Obama mě ujistil, že existuje 'Plán B'," citovala McHugha AP.
Někteří představitelé demokratů ale dali najevo zklamání nad tím, kolik vojáků chce Obama v Iráku ponechat. "Dlouho jsem žádal výrazné omezení (kontingentu) v Iráku a potěšilo mě, co řekli ministr obrany a prezident," řekl vůdce skupiny Demokratické strany v Senátu Harry Reid. "Ale když mluví o 50.000, je to trochu větší číslo, než jsem očekával," dodal.
Spojené státy mají nyní v Iráku asi 142.000 vojáků a každý měsíc přítomnosti v zemi je vyjde na 11 až 12 miliard dolarů (až 274 miliard korun). Kontingent, který zůstane po srpnu 2010, bude převážně cvičit irácké bezpečnostní síly a chránit Američany v zemi, zapojí se ale také do menších protiteroristických akcí pod velením irácké armády.
Podle smlouvy, kterou loni s Bagdádem uzavřela vláda Obamova předchůdce George Bushe, by měly všechny americké jednotky opustit Irák do konce roku 2011.
Srpen 2010 je kompromisem mezi jeho požadavkem a doporučeními amerických velitelů udržet z bezpečnostních důvodů jednotky v Iráku ještě déle. Republikánský kongresman a člen sněmovního branného výboru John McHugh nicméně prohlásil, že Obama mu slíbil, že novu strategii ještě zváží podle vývoje v Iráku.
McHugh se obává růstu násilností, zejména v souvislosti s prosincovými volbami. "Naši velitelé potřebují flexibilitu, aby mohli čelit těmto výzvám, a prezident Obama mě ujistil, že existuje 'Plán B'," citovala McHugha AP.
Někteří představitelé demokratů ale dali najevo zklamání nad tím, kolik vojáků chce Obama v Iráku ponechat. "Dlouho jsem žádal výrazné omezení (kontingentu) v Iráku a potěšilo mě, co řekli ministr obrany a prezident," řekl vůdce skupiny Demokratické strany v Senátu Harry Reid. "Ale když mluví o 50.000, je to trochu větší číslo, než jsem očekával," dodal.
Spojené státy mají nyní v Iráku asi 142.000 vojáků a každý měsíc přítomnosti v zemi je vyjde na 11 až 12 miliard dolarů (až 274 miliard korun). Kontingent, který zůstane po srpnu 2010, bude převážně cvičit irácké bezpečnostní síly a chránit Američany v zemi, zapojí se ale také do menších protiteroristických akcí pod velením irácké armády.
Podle smlouvy, kterou loni s Bagdádem uzavřela vláda Obamova předchůdce George Bushe, by měly všechny americké jednotky opustit Irák do konce roku 2011.
