Zdůraznil, že radar může v americkém globálním systému protiraketové obrany plnit četné funkce.
Spojené státy a Česká republika už prohlásily, že se přiblížily dohodě o radaru, ale jednání s Polskem o umístění základny s deseti protiraketovými střelami váznou. Varšava žádá, aby součástí dohody byla také vojenská pomoc Polsku.
Obering řekl, že Spojené státy sice očekávají, že s Polskem bude dosaženo dohody, ale radar může sloužit i bez raket. "Radar sám o sobě představuje obrovskou kapacitu a informace, které shromáždí, mohou využít Spojené státy i NATO i mimo plánovaný evropský
systém," řekl Obering.
Americké plány na vybudování protiraketové základny ve východoevropských zemích jsou zdrojem napětí s Ruskem a bude zřejmě významným tématem nadcházející schůzky prezidenta George Bushe s ruským kolegou Vladimirem Putinem na nedělní schůzce v černomořském letovisku Soči.
Moskva odmítá argument Washingtonu, že štít má chránit Spojené státy a Evropu před případným útokem z Íránu, a trvá na tom, že toto zařízení bude znamenat ohrožení bezpečnosti Ruska. České republice a Polsku pohrozila, že na ně namíří své rakety.
Klíčová smlouva je dohodnuta
Podle agentury AP Washingtonu velmi záleží na dohodě s Moskvou, a proto je ochoten učinit významný ústupek. Hodlá se údajně zaručit, že systém protiraketové obrany v Česku a v Polsku aktivuje teprve tehdy, až se Írán projeví jako bezprostřední hrozba pro Evropu. To by bylo v okamžiku, kdy by Teherán odpálil balistickou raketu, která by byla schopna zasáhnout
evropské území. Otázkou ale je, zda to Rusku bude stačit.
Bush a Putin se chystají údajně také podepsat dohodu o dlouhodobější strategické spolupráci mezi oběma zeměmi, jejichž vlády by se jí měly řídit i po brzkém odchodu obou prezidentů z funkce.
Český premiér Mirek Topolánek ke smlouvě Česka s USA o radaru na otázku, kdy bude finální dohoda, dnes odpověděl: "Záleží na dohodě. Ty smlouvy jsou dvě. Ta velká, klíčová smlouva je v podstatě dohodnuta. Pokud se (český ministr zahraničí) Karel Schwarzenberg s (šéfkou americké diplomacie) Condoleezzou Rice dohodnou, tak na summitu (NATO v Bukurešti) vyhlásí, že je možno tu smlouvu podepsat".
Připomněl, že musí být nicméně uzavřena i druhá smlouva týkající se pobytu Američanů na českém území. Oba dokumenty poputují k projednání do parlamentu patrně společně. Vyhlášení na schůzce Schwarzenberga a Riceové, že jednání je ukončeno, tak má být signálem, že "v této chvíli hlavní problémy těch smluv jsou odstraněny."
Spojené státy a Česká republika už prohlásily, že se přiblížily dohodě o radaru, ale jednání s Polskem o umístění základny s deseti protiraketovými střelami váznou. Varšava žádá, aby součástí dohody byla také vojenská pomoc Polsku.
Obering řekl, že Spojené státy sice očekávají, že s Polskem bude dosaženo dohody, ale radar může sloužit i bez raket. "Radar sám o sobě představuje obrovskou kapacitu a informace, které shromáždí, mohou využít Spojené státy i NATO i mimo plánovaný evropský
systém," řekl Obering.
Americké plány na vybudování protiraketové základny ve východoevropských zemích jsou zdrojem napětí s Ruskem a bude zřejmě významným tématem nadcházející schůzky prezidenta George Bushe s ruským kolegou Vladimirem Putinem na nedělní schůzce v černomořském letovisku Soči.
Moskva odmítá argument Washingtonu, že štít má chránit Spojené státy a Evropu před případným útokem z Íránu, a trvá na tom, že toto zařízení bude znamenat ohrožení bezpečnosti Ruska. České republice a Polsku pohrozila, že na ně namíří své rakety.
Klíčová smlouva je dohodnuta
Podle agentury AP Washingtonu velmi záleží na dohodě s Moskvou, a proto je ochoten učinit významný ústupek. Hodlá se údajně zaručit, že systém protiraketové obrany v Česku a v Polsku aktivuje teprve tehdy, až se Írán projeví jako bezprostřední hrozba pro Evropu. To by bylo v okamžiku, kdy by Teherán odpálil balistickou raketu, která by byla schopna zasáhnout
evropské území. Otázkou ale je, zda to Rusku bude stačit.
Bush a Putin se chystají údajně také podepsat dohodu o dlouhodobější strategické spolupráci mezi oběma zeměmi, jejichž vlády by se jí měly řídit i po brzkém odchodu obou prezidentů z funkce.
Český premiér Mirek Topolánek ke smlouvě Česka s USA o radaru na otázku, kdy bude finální dohoda, dnes odpověděl: "Záleží na dohodě. Ty smlouvy jsou dvě. Ta velká, klíčová smlouva je v podstatě dohodnuta. Pokud se (český ministr zahraničí) Karel Schwarzenberg s (šéfkou americké diplomacie) Condoleezzou Rice dohodnou, tak na summitu (NATO v Bukurešti) vyhlásí, že je možno tu smlouvu podepsat".
Připomněl, že musí být nicméně uzavřena i druhá smlouva týkající se pobytu Američanů na českém území. Oba dokumenty poputují k projednání do parlamentu patrně společně. Vyhlášení na schůzce Schwarzenberga a Riceové, že jednání je ukončeno, tak má být signálem, že "v této chvíli hlavní problémy těch smluv jsou odstraněny."
