USA mluví se Sýrií i Íránem

Dvoudenní vrcholná schůzka o Iráku včera v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch začala s ambiciózním programem: zajistit násilím zmítané zemi přísun peněz a bezpečí.

Většinu pozornosti ale přitáhla událost, která měla být pouze vedlejším produktem konference: vrcholné setkání mezi americkými diplomaty a jejich protějšky z Íránu a Sýrie. Tedy zemí, které Washington viní z destabilizace Blízkého východu. Vzhledem k nevraživosti trvající již déle než čtvrtstoletí byl ale ještě „vzácnější“ kontakt mezi ministry zahraničí USA a Íránu – byť byl pouze krátký.

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová se se šéfem íránské diplomacie Manúčehrem Mottakím potkala u oběda, kde si podle egyptských hostitelů „vyměnili pár zdvořilostí“. „Jen se pozdravili, toť vše,“ dodal k tomu mluvčí ministerstva zahraničí USA Sean McCormack.

Mnohem větší přínos si Američané – a potažmo i hlavní účastníci konference, tedy Iráčané – slibovali ze schůzky s představiteli syrské delegace. Riceová se se svým syrským protějškem Valídem Mualimem skutečně sešla a nešlo pouze o zdvořilostní pozdrav, ale plnohodnotné jednání.

Šlo o první setkání na takto vysoké úrovni za více než dva roky – od zavraždění bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího v únoru 2005. Byť Damašek podíl na atentátu vehementně odmítá, v očích Američanů jsou Syřané z účasti na útoku podezřelí.

Na včerejší schůzce se mluvilo hlavně o situaci na irácko-syrské hranici – tedy jinými slovy řečeno, co vše jsou Syřané ochotni udělat pro zastavení přílivu zahraničních ozbrojenců do Iráku přes jejich území. Mualim jednání označil za „upřímná a konstruktivní“. „Hovořili jsme o tom, jak v Iráku dosáhnout stability a bezpečnosti,“ řekl mimo jiné Mualim.

Jak včera prohlásil hlavní mluvčí amerického kontingentu generálmajor William Caldwell, v uplynulém měsíci byl režim na syrskoirácké hranici zpřísněn a příliv zahraničních ozbrojenců zeslábl. Zlepšení bezpečnostní situace je přitom pro Irák klíčové, neboť bez toho je obtížné obnovovat ekonomiku země zasaženou násilnostmi, a především desetiletími baasistické diktatury.

Irácký premiér Núrí Mallikí proto včera zástupce více než padesátky zúčastněných zemí vyzval, aby jeho zemi odpustili dluhy, které činí zhruba 50 miliard dolarů. Státy včera slíbily odmazání 30 miliard dolarů.