V pátek to napsala agentura Bloomberg, která má dokument k dispozici. USA se dotazníkem také snaží určit, zda země NATO utrácejí peníze u amerických vojenských dodavatelů.
Rovněž se ptá, zda se „veřejně postavili regulacím“, které „brání“ uzavírání smluv s americkými firmami. „Projevila země soulad s americkým ‚silným, jasným a tichým‘ přístupem?“, stojí v dokumentu s odkazem na květnový projev amerického ministra obrany Petea Hegsetha v Singapuru.
Spojenci v NATO krok Washingtonu vnímají negativně až přímo znechuceně. Jedná se podle nich o pokus přimět je, aby se ideologicky ztotožnili s americkou vládou výměnou za ochranu ze strany USA.
Spojení dlouhodobých bezpečnostních závazků Washingtonu s loajalitou spojenců by proměnilo transatlantické spojenectví, které vzniklo po druhé světové válce na základě amerických vojenských záruk přesahujících mnohé politické spory. Trumpův tým už podpořil pravicové síly v Německu či Maďarsku a americký prezident v květnu oznámil vyslání dalších vojáků do Polska, kde loni v prezidentských volbách zvítězil jím preferovaný kandidát Karol Nawrocki.
Trumpova administrativa dotazník spojencům rozeslala několik týdnů po zahájení šestiměsíčního přezkumu své vojenské přítomnosti v Evropě, který by měla dokončit v prosinci. Spojenci v alianci se připravují na výrazné omezení americké vojenské přítomnosti v Evropě i vojenských prostředků, které by USA vyslaly v případě útoku.
Dokument se podle agentury nepřímo zabývá řadou otázek, které rozdělily Washington a další alianční země, včetně amerických útoků na Írán, únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a evropské snahy upřednostňovat místní firmy při zadávání zakázek v oblasti obrany. Otázka o veřejné podpoře americké zahraniční politiky například přímo zmiňuje „iniciativy“ na Blízkém východě a v západní hemisféře. Jedná se o oblasti, kde Trump podnikl údery bez podpory NATO.
