NATO, Německo a USA budou na případný ruský útok reagovat společně, řekl Biden

Pokud ruské jednotky a tanky překročí hranice s Ukrajinou, bude to znamenat konec plynovodu Nord Stream 2, prohlásil v pondělí americký prezident Joe Biden po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Bílém domě. Oba státníci uvedli, že jejich země a Severoatlantická aliance jsou připraveny společně reagovat na případnou ruskou agresi. Scholz ovšem ve věci Nord Streamu 2 nebyl tak konkrétní jako Biden.

7 fotografií

„Podnikne-li Rusko invazi, to znamená, že tanky nebo jednotky zase překročí hranici s Ukrajinou, pak už Nord Stream 2 nebude. Skoncujeme s ním,“ řekl americký prezident. Když byl pak tázán, jak přesně se to stane, odpověděl jen: „Slibuji vám, že to zvládneme“.

Debaty o budoucnosti kontroverzního plynovodu spojujícího Rusko s Německem jsou součástí rozhovorů o reakci na případný ruský útok na Ukrajinu. Západní země už několik týdnů upozorňují na rostoucí počty ruských vojáků a techniky u ukrajinských hranic a varují před možnou invazí v nejbližší době. 

Moskva, která v roce 2014 anektovala poloostrov Krym a podpořila proruské separatisty na východě Ukrajiny, odmítá, že by měla v úmyslu na sousední zemi zaútočit. Rusko ale zároveň začalo od USA a zemí NATO žádat bezpečností záruky, včetně slibu, že se Severoatlantická aliance nerozšíří o Ukrajinu. Takové záruky ovšem alianční země poskytnout nehodlají.

Pro občany Spojených států by podle Bidena bylo rozumné, aby v tuto chvíli opustili Ukrajinu. Pentagon v pondělí přišel s tvrzením, že počty ruských vojáků u jejích hranic dál rostou. Američtí diplomaté podle prezidenta v zemi zůstávají, Biden by však byl nerad, aby se po případné ruské invazi dostali jeho spoluobčané do nebezpečí.

Biden také zdůraznil, že diplomacie a mírová jednání jsou stále nejlepším možným řešením aktuálního napětí na východě Evropy. „Domnívám se, že Putin ví, že invaze na Ukrajinu by byla obrovskou chybou,“ uvedl americký prezident.

Německý kancléř potvrdil shodu USA a Německa na společném postupu v případě ruské invaze, včetně uvalení sankcí. Německo je také připraveno poskytnout Ukrajině finanční prostředky, které by zajistily její stabilitu, uvedl Scholz.

Podle deníku The New York Times neřekl konkrétně, jaké sankce proti Rusku Němci podporují. Spojené státy na Berlín už delší dobu tlačí, aby součástí reakce na případnou ruskou invazi bylo i odstoupení od projektu Nord Stream 2, německá strana ale zatím otázku nechávala otevřenou. Scholz dnes v této věci pouze prohlásil: „Jsme absolutně jednotní“.

V Moskvě jednal Macron s Putinem

Německý kancléř jednal v Bílém domě ve stejný den, kdy se francouzský prezident Emmanuel Macron v Kremlu setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Scholz má v plánu Moskvu navštívit příští týden, stejně jako Kyjev. 

Nová bezpečnostní architektura v Evropě by neměla stát na zákazu vstupu některých zemí do NATO, řekl Macron po jednání. Narážel tím na ruský požadavek, aby se Severoatlantická aliance zavázala, že do svých řad nepřijme Ukrajinu. Oba politici za téměř šest hodin vzájemné debaty našli podle Macrona v otázce Ukrajiny společné body, ale neshody dál přetrvávají.

Putin varoval, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi aliancí a Ruskem, pokud se Kyjev jako členská země aliance pokusí získat zpět poloostrov Krym a ostatní spojenecké země tak „vtáhne do války“ s Ruskem. „Takový konflikt by nikdo nevyhrál,“ prohlásil Putin, který připomněl, že Rusko je významnou jadernou velmocí.

Ukrajina se podle ruského prezidenta už dvakrát pokusila vyřešit otázku Donbasu vojensky a proto teď Rusko požaduje bezpečnostní záruky a do oblasti přesouvá armádu. Spojené státy a země NATO už několik týdnů upozorňují na rostoucí počty ruských vojáků a techniky u ukrajinských hranic.

Putin vyjádřil naději, že se situaci kolem Ukrajiny nakonec podaří vyřešit mírovou cestou, a prohlásil, že k řešení situace kolem vzbouřeneckých regionů na východě země nevidí alternativu ke stávajícím mírovým dohodám z Minsku. „Pokud jde o minské dohody - ať už jsou živé nebo mají nějakou perspektivu nebo ne - domnívám se, že jiná alternativa (k nim) prostě neexistuje,“ prohlásil ruský prezident.

Podle Macrona, který bude v úterý jednat v Kyjevě, také neexistuje jiné než mírové řešení. „Uvědomujeme si závažnost situace a hledáme způsob, jak zachovat mír. Jsem hluboce přesvědčen, že je ještě čas,“ řekl Macron. „Jsme ochotní společně pracovat na budování stability a bezpečnosti v Evropě,“ dodal. Putin na tiskové konferenci uvedl, že s Macronem bude po jeho jednáních s ukrajinskou stranou hovořit znovu telefonicky.

Minské mírové dohody podepsali v letech 2014 a 2015 vedoucí představitelé Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa ve snaze ukončit konflikt na východě Ukrajiny, který si dosud vyžádal na 14.000 životů. Počítají mimo jiné s amnestií pro separatisty, obnovením hospodářských vztahů s oblastmi ovládanými povstalci, které mají získat zvláštní postavení zakotvené v ukrajinské ústavě, či obnovení plné kontroly nad státní hranicí ze strany ukrajinské vlády. Kromě křehkého příměří však průlom nepřinesly a Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z jejich neplnění.

Možnostem předejít širšímu konfliktu s Ruskem kvůli Ukrajině je věnována série diplomatických jednání. Kromě schůzky Putina a Macronem v Moskvě a amerického prezidenta Joe Bidena s německým kancléřem Olafem Scholzem ve Washingtonu budou o tématu jednat návštěvě Ukrajiny také ministři zahraničí Německa, Česka, Slovenska a Rakouska.